8 C 94/2022-30 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 17. 3. 2022, domáhal po žalované zaplacení částky 43 468,65 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z žádosti o úvěr ze dne 19. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobce o poskytnutí úvěru ve výši 52 000 Kč. Uvedla, že její příjem je 14 367 Kč, celkový příjem domácnosti 30 000 Kč, přičemž je uveden 1 zdroj příjmu. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 3. 2020 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu [číslo] na základě které, poskytl žalobce žalované částku 52 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku včetně navýšení ve splátkách po 1 601,96 Kč včetně pojištění v 60 splátkách, celkem měla zaplatit 88 513,98 Kč. Úrok byl dohodnut ve výši 22,70% p. a., RSPN ve výši 26,71%. 6. Dle sdělení žalobce žalovaná na dluh zaplatila celkem 21 836 Kč. 7. Z oznámení úvěru za splatný soud zjistil, že žalobce úvěr zesplatnil k datu 22. 4. 2021, což oznámil žalované dopisem s datem 24. 4. 2021. 8. Z dohody o splátkách ze dne 4. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaná uznala dluh vůči žalobci, co do důvodu i výše v souladu s ustanovením § 2053 občanského zákoníku a zavázala se dluh ve výši 47 735 Kč zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, první splátku do 20. 8. 2021, ostatní splátky vždy do 20. dne v měsíce, celkem měla zaplatit 31 splátek. Poslední splátka činila 1 235 Kč. 9. Výzva před podáním žaloby byla žalované zaslána dne 1. 2. 2022. 10. Podle ustanovení § 2053 a následujících občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Z provedených důkazů má soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 19. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které obdržela od žalobce částku 52 000 Kč. Žalovaná na dluh zaplatila částku 21 836 Kč, zbytek dluhu nezaplatila. Dne 4. 8. 2021 podepsala se žalobcem uznání dluhu a dohodu o splátkách, ve které se zavázala, zaplatit žalobci dluh ve výši 47 735 Kč ve splátkách po 1 500 Kč, první splátku 20. 8. 2021, nezaplatila nic, porušila podmínky smlouvy. Soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu, když úrok z prodlení byl přiznán v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu úhrada účelně vynaložených nákladů řízení v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. - § 14b). Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 739 Kč, odměnu advokáta 3 x 500 Kč, tři režijní paušály á 100 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, výzvu k plnění, 21% DPH z částky 1 800 Kč, tj. 378 Kč; náklady řízení celkem 3 917 Kč. Splatnost nákladů řízení byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění dle § 149 odst. 1 o. s. ř.