9 C 42/2022-19 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Odůvodnění rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle tohoto ustanovení v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 940 Kč, jakožto nezaplacené části kupní ceny za zařízení, které bylo předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a s tímto postupem účastníci řízení na výzvu soudu souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo] a [číslo]. Na základě účastnické smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a souvisejících služeb. Zároveň byla v rámci této smlouvy uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo koncové zařízení [anonymizována tři slova] - červený za celkovou cenu 5 981 Kč. Kupní cena zařízení měla být dle kupní smlouvy hrazena v pravidelných měsíčních splátkách (celkem 23) ve výši 260 Kč. Žalovaný neuhradil sjednané splátky (19 splátek), respektive zbývající část kupní ceny zařízení, odpovídající částce 4 940 Kč. Předchůdkyně žalobkyně následně žalovanému vyúčtovala nesplacené splátky vyúčtováním č. 9319055956 ze dne 23. 7. 2019, přičemž nezaplacené splátky se staly splatnými dne 6. 8. 2019. Žalovaný dlužnou částku ve výši 4 940 Kč neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 dle seznamu postoupených pohledávek byla předmětná pohledávka postoupena na nynější žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem, odeslaným dne 17. 12. 2021. Na výzvy k zaplacení žalovaný nereagoval. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 11. 2. 2022. 5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Při právním posouzení věci byl soud veden úvahami, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 o. z., jejímž předmětem bylo zařízení [anonymizována tři slova] - červený. Strany kupní smlouvy si dohodly výši kupní ceny a splácení její části v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný povinnosti hradit pravidelné splátky nesplnil, což vedlo k tomu, že předchůdkyně žalobkyně doúčtovala žalovanému nezaplacenou část kupní ceny ve výši 4 940 Kč. Žalovaný ani přes výzvy k zaplacení ničeho neuhradil. Soud žalobu co do nezaplacené části kupní ceny ve výši 4 940 Kč shledal zcela důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Protože žalovaný neuhradil částku 4 940 Kč k datu její splatnosti (dne 6. 8. 2019), dostal se dne 7. 8. 2019 do prodlení. Počínaje tímto dnem až do zaplacení, žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. 10 % ročně). Soud tedy žalobkyni přiznal rovněž požadované úrokové příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. 10. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 489 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, podání návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby) a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.