119 C 2/2023-29 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2023 se žalobce domáhá proti žalované zaplacení žalované částky 14 000 Kč s příslušenstvím, když v žalobě tvrdí, že žalované zapůjčil finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit do 20. 8. 2022. Dále mu ústně slíbila, že mu navíc za půjčku uhradí částku 5 000 Kč. Ke dni podání žaloby uhradila na dluh 21 000 Kč, stále dluží částku 9 000 Kč a také mu neuhradila částku 5 000 Kč za realizovanou půjčku. Celkově tak dluží 14 000 Kč. 2. Žalobce na podané žalobě v celém rozsahu trval. 3. Žalovaná uvedla, že částku jistiny ke dni rozhodnutí soudu již v plné výši uhradila. Pokud jde o slíbený úrok z půjčky, na tento uhradila částku 2 000 Kč. Zdůraznila, že chce poděkovat žalobci za pomoc, kterou jí poskytl poté, kdy se dostala do finanční tísně po úmrtí manžela a opakovaně zdůraznila, že měla snahu částku co nejrychleji uhradit tak, jak jí to její finanční situace a zdravotní stav umožňovala, když v mezidobí byla delší dobu hospitalizována v nemocnici. 4. Z listinných důkazů obsažených ve spise soud zjistil, že žalobce zapůjčil žalované částku 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto uhradit do 20. 8. 2022. Žalovaná dne 20. 9. 2022 požádala žalobce o možnost splácení dlužné částky ve splátkách s ohledem na zhoršenou finanční situaci s tím, že si je vědoma dluhu a snaží se tento co nejdřív uhradit. Soud dále z předložených dokladů zjistil, že žalovaná uhradila na dlužnou jistinu před podáním žaloby částku 21 000 Kč. Po podání žaloby pak uhradila další částku 2 000 Kč dne 2. 3. 2023, 5 000 Kč dne 20. 3. 2023, 2 000 Kč dne 1. 4. 2023, 1 000 Kč dne 6. 6. 2023 s tím, že žalobce potvrdil písemně žalované, že ke dni 6. 6. 2023 je zaplaceno celkem 32 000 Kč a zbývá toliko doplatek úroku 3 000 Kč. 5. U jednání soudu dne 7. 6. 2023 ve vztahu k dalším uhrazeným částkám po podání žaloby v celkové výši 11 000 Kč žalobce nenavrhl zastavení řízení, na podané žalobě setrval v celém rozsahu. 6. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku, lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce na částku 30 000 Kč ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Ke dni rozhodování soudu dne 7. 6. 2023 žalovaná dlužnou jistinu v celé výši uhradila, jak je prokázáno předloženými doklady a potvrzením žalobce jako věřitele ze dne 6. 6. 2023. Žalobce i žalovaná shodně uvedli, že ústně žalovaná přislíbila žalobci za půjčení částky 30 000 Kč částku 5 000 Kč, kterou soud posuzuje jako úrok ze zápůjčky ve smyslu ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku. 10. Soud žalobci nárok na takto sjednaný úrok ze zápůjčky však nepřiznal, protože sjednaný úrok v této výši je úrokem zjevně nepřiměřeným. Soud má prokázáno, že žalobce zapůjčil finanční prostředky žalované dne 1. 6. 2022, přičemž smlouva o zápůjčce byla uzavřena do 20. 8. 2022, tedy na 81 dnů. Roční úrok ze zapůjčené částky tak přestavuje 75 % ročně. Soud s ohledem na okolnosti poskytnutí zápůjčky, dobu trvání zápůjčky v rozsahu toliko 81 dnů a uvedenou sjednanou výši 75 % ročně úroku ze zápůjčky považuje sjednanou výši úroku za nepřiměřeně vysokou. Dle informací ze stránek České národní banky vyplývá, že krátkodobé úvěry v druhé polovině roku 2022 byly realizovány s průměrnou sazbou 7 % ročních úroků. Sjednaná výše úroku je více než desetinásobná. Za této situace soud proto žalobci nárok na úhradu částky 5 000 Kč nepřiznal. 11. Zároveň dospěl k závěru, že ani pokud jde o zbývající částku 9 000 Kč, není ke dni rozhodnutí soudu žaloba důvodná, když žalovaná prokázala úhradu této částky v celé výši. Žalobce však žalobu neomezil, nenavrhl částečné zastavení co do uvedené částky, soudu proto nezbylo, než i v tomto rozsahu žalobu zamítnout. 12. Soud má dále prokázáno, že nad rámec jistiny ve výši 30 000 Kč uhradila žalovaná žalobci ke dni podání žaloby částku 2 000 Kč. Jak už soud shora odůvodnil, sjednaný úrok je pro svou nepřiměřenou výši neplatný. Částku 2 000 Kč tedy soud považuje za částku, kterou žalovaná uhradila na úrok z prodlení, který pozdní úhradou dlužné částky žalobci vznikl. Žalobce požadoval z žalované částky 14 000 Kč úrok z prodlení ve výši 11,75 % od 21. 8. 2022. Soud dospěl k závěru, že žalobce má nárok na úhradu příslušenství úroku z prodlení z částky 9 000 Kč ve výši 11,75 % ročně od 21. 8. 2022 do 2. 3. 2023, což činí 562 Kč, s ohledem na dílčí úhradu dne 2. 3. 2023 ve výši 2 000 Kč pak z částky 7 000 Kč od 3. 3. 2023 do 20. 3. 203, což představuje částku 40,50 Kč, a z částky 2 000 Kč po další dílčí úhradě ve výši 5 000 Kč od 21. 3. 2023 do 1. 4. 2023, kdy byla uhrazena další poslední zbývající částky 2 000 Kč, což představuje úrok ve výši 7,70 Kč. Celkově tak na úrocích za období do úplného zaplacení dlužné jistiny činil úrok od 21. 8. 2022 z částky 9 000 Kč částku 610,20 Kč, tuto částku má, jak je již shora uvedeno, již žalovaná uhrazenu úhradou další částky 2 000 Kč žalobci. 13. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl. 14. Žalobce ve věci nemá úspěch, s přihlédnutím k okolnostem zápůjčky a procesním důvodům zamítnutí částky 9 000 Kč soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když nadto žalovaná výslovně žádné náklady řízení nepožadovala.