19 C 147/2022-39 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 7. 2022 se žalobce domáhá proti žalované zaplacení žalované částky jako právní nástupce původního věřitele [webová adresa], a. s . Žalobce tvrdí, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne 2. 11. 2017 smlouvu, na základě které se zavázala umožnit žalované užívat ve smlouvě vymezenou dobu, tedy po dobu trvání členství v programu„ Nový Samsung každý rok“ přístroj určený dle požadavku žalované specifikované v žádosti o členství v programu. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované vybraný přístroj, a to telefon Samsung Galaxy S8 černý v hodnotě 24 990 Kč. Žalovaná se zavázala hradit měsíční poplatky za členství v programu, když první členský poplatek byla povinna uhradit před převzetím zařízení. Každá další měsíční úhrada je splatná každý měsíc v návaznosti na předem zaslané vyúčtování. Žalovaná podle podmínek uzavřené dohody programu Nový Samsung každý rok byla v případě, že poruší podmínky členství, povinna uhradit hodnotu nevráceného zařízení. Za situace, kdy žalovaná neplnila podmínky členství, vznikl tak právnímu předchůdci žalobce nárok na vrácení hodnoty zařízení, které v poměrné výši vzhledem k užívání přístroje činí částku 22 990 Kč. Tuto částku právní předchůdce žalobce žalované vyúčtoval fakturou [číslo] se splatností 5. 7. 2018. Žalobce tedy požaduje uhradit shora uvedenou částku 22 990 Kč představující hodnotu nevráceného zařízení a dále částku 300 Kč představující náklady spojené s vymáháním pohledávky. 2. Žalobce ve věci v prvé řadě prokázal svou aktivní věcnou legitimaci smlouvou o postoupení pohledávek mezi žalobcem a [právnická osoba], a. s., [IČO], a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované přípisem ze dne 18. 8. 2020. 3. Strany souhlasily s rozhodnutím ve věci na základě listinných důkazů obsažených ve spise dle ustanovení § 115a o. s. ř. 4. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 5. Podle ustanovení § 513 občanského zákoníku jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě listinných důkazů obsažených ve spise má soud prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, a to smlouvy o vázanosti členství v programu Nový Samsung každý rok, na základě kterého se žalovaná zavázala hradit členské poplatky v pravidelných měsíčních splátkách oproti předání a užívání vybraného zařízení, v tomto případě telefonu Samsung Galaxy S8 černé barvy v hodnotě 24 990 Kč po dobu členství v uvedeném programu. Jak vyplývá z listinných důkazů obsažených ve spise, žalovaná převzala uvedený přístroj na základě předávacího protokolu ze dne 2. 11. 2017. V písemném předávacím protokole [číslo] potvrdila skutečnost, že se seznámila a souhlasí s podmínkami uvedeného programu Nový Samsung každý rok, a to včetně veškerých poplatků. Z podmínek programu Nový Samsung každý rok pak vyplývá, že pro případ porušení podmínek, tedy řádného nesplácení členského poplatku, vznikne poskytovateli nárok na vrácení hodnoty poskytnutého zařízení, které je účtováno v poměrné výši vzhledem k délce užívání přístroje. V daném případě s ohledem na porušení podmínek žalovanou v krátkém časovém sledu vyúčtoval právní předchůdce žalobce žalované poměrnou část hodnoty přístroje ve výši 22 990 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 5. 7. 2018. Přes výzvu právního předchůdce žalobce i žalobce samého žalovaná neuhradila ničeho. Na základě shora uvedených listinných důkazů má tak soud prokázán nárok žalobce na úhradu částky 22 990 Kč představující hodnotu nevráceného zařízení ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1746 občanského zákoníku. Dále soud přiznal žalobci nárok na úhradu částky 300 Kč jako nákladů spojených s vymáháním pohledávky tak, jak je na základě smlouvy o postoupení pohledávky nabyl od původního věřitele, tyto náklady jsou dle názoru soudu řádně doloženy vyčíslením jednotlivých položek (převzetí dokumentace 78 Kč, IT import dat do systému 32 Kč, správa dat 167 Kč, metodika pro CC 15 Kč, školení OP a náslechy dodržování pravidel 8 Kč), celkově tak dlužná pohledávka činí 23 290 Kč. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě této částky, když nárok na úhradu částky 300 Kč vyplývá z ustanovení § 513 občanského zákoníku. Dále soud zavázal žalovanou k úhradě úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to z částky jistiny 22 990 Kč, tedy hodnoty nevráceného zařízení ode dne následujícího po splatnosti faktury, tedy ode dne 6. 7. 2018 do zaplacení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 177/1996 Sb. ve znění novel. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 932 Kč, tří úkonů právní pomoci po 300 Kč za úkony převzetí věci, sepisu žaloby a předžalobní upomínky, která byla žalované zaslána s datem 18. 8. 2020, jak žalobce řádně doložil, dále tří režijních paušálů po 100 Kč za shodné úkony právní pomoci a DPH, celkem tak náklady řízení procesně úspěšného žalobce činí 2 384 Kč.