10 C 108/2024-20 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne 15. 1. 2024, domáhala po žalované zaplacení částky 24 163,23 Kč představující nezaplacenou cenu za odebranou elektřinu a spojené služby v období od 31. 7. 2020 do 23. 4. 2021 dle Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě NN č. , tel. číslo, ze dne 29. 7. 2020 uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .), a to včetně zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohotorozsudku. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za odebranou elektřinu a spojené služby za předmětné období s tím, že datum splatnosti nedoplatku nastalo dne 12. 5. 2021. Pohledávka byla následně dne 1. 12. 2023 postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná dne 5. 12. 2023 vyrozuměna. Téhož dne byla žalobkyní zaslána předžalobní výzva žalované, avšak žalovaná na dlužnou pohledávku nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinila spornými.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud z uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění:- z listiny označené jako "Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny" soud zjistil, že dne 29. 7. 2020 byla žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně předmětná listina podepsána. Jejím obsahem je mimo jiné závazek právní předchůdkyně žalobkyně po dobu 36 měsíců dodávat žalované elektřinu a závazek žalované za takto dodanou elektřinu zaplatit. Dále obsahuje i ujednání, že nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník elektřiny, přičemž zákazník svým podpisem stvrzuje, že se s nimi seznámil, z listiny označené jako "Všeobecné obchodní podmínky" soud zjistil, že obsahuje mimo jiné oprávnění dodavatele elektrické energie vyúčtovat zákazníkovi cenu odebrané energie za zúčtovací období, přičemž případný nedoplatek je splatný 15. den od vystavení vyúčtování, z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy (obě ze dne 5. 12. 2023) soud zjistil, že postoupení předmětné pohledávky bylo oznámeno žalované a byla rovněž vyzvána k plněn, z konečného vyúčtování za elektřinu odebranou žalovanou a dodanou právní předchůdkyní žalobkyně za období od 5. 11. do 19. 4. 2022 soud zjistil, že žalované byl fakturován nedoplatek 24 163,23 Kč.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě předmětné smlouvy poskytovala žalované dodávku elektřiny, za což se žalovaná zavázala platit dohodnutou cenu, což však neučinila, když jí za předmětné období byl fakturován nedoplatek ve výši 24 163,23 Kč se splatností dne 12. 5. 2021, na nějž neuhradila ničeho. Následně byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvána k plnění předžalobní výzvou.6. Žalobkyně prokázala notifikační úkon postupitele ohledně postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 20 Cdo 484/2022).7. Vzhledem k tomu, že podstatou sporu je zaplacení částky, na níž žalobkyni měl (dle jejích tvrzení) vzniknout nárok v souvislosti s uzavřenou předmětnou smlouvou ze dne 29. 7. 2020, dopadá na právní vztah účastníků právní úprava obsažená v občanském zákoníku (o. z.).8. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.9. Podle § 2048 odst. 1 věty první ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.10. Podle § 50 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetického zákona), ve znění účinném do 31. 12. 2021, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.11. Vzhledem ke skutkovým zjištěním dospěl soud v projednávané věci k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované elektřinu, za což byla žalovaná povinna zaplatit dohodnutou cenu, která jí byla fakturována v souladu se všeobecnými podmínkami a ceníkem elektřiny, které byly přiloženy ke smlouvě. Nárok žalobkyně představující nedoplatek ceny energie a spojených služeb splatný dne 12. 5. 2021 ve výši 24 163,23 Kč je tedy důvodný, a to včetně zákonného úroku z prodlení (srov. § 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.12. Na uvedeném závěru o důvodnosti žalobkyní uplatněných nároků nemůže nic změnit ani okolnost, že žalovaná má v předmětném právním vztahu postavení spotřebitele, a proto se v dané věci uplatní rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, neboť soud nedovodil, že by kterýkoli závazek či předmětná smlouva jako celek byly v rozporu s ustanoveními chránícími spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany.13. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž lhůta k plnění (do tří dnů od právní moci rozsudku) vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 419 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 967 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 163,23 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud postupoval při vyčíslení nároku na náhradu nákladů řízení žalobkyně podle § 14b a. t., neboť předmět sporu představuje typizovaný předmět sporu právní předchůdkyně žalobkyně s jejími zákazníky, který řeší ve velkém množství případů (tzv. formulářové podání), přičemž takové pohledávky jsou opakovaně postupovány na žalobkyni, která je opakovaně zastoupena týmž zástupcem – což soud zjistil z interního informačního systému, jakož i z veřejných informačních systémů.