10 C 117/2024-24 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne 24. 1. 2024, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 76 579,51 Kč sestávající z dlužné jistiny 73 584,51 Kč a poplatků v celkové výši 2 995 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným (poté co zkoumala jeho úvěruschopnost) dne 20. 2. 2020 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, (jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky), na jejímž základě poskytla žalovanému 97 210 Kč, za což byl žalovaný dle odst. 4.1 smlouvy povinen platit úrok ve výši 16,9 % ročně spolu s poplatky dle odst. 4.2 smlouvy (dle platného ceníku). Úvěr měl žalovaný hradit ve splátkách ve výši 1 886 Kč měsíčně, a to vždy do 17. dne v měsíci, avšak tuto svou povinnost žalovaný nedodržel, a proto žalobkyně (po marných výzvách k úhradě dluhu) dne 30. 4. 2023 celý úvěr zesplatnila.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil spornými.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Soud z uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění:z listiny označené jako "Smlouva o úvěru" ze dne 20. 2. 2020 soud zjistil, že předmětného dne byla listina účastníky podepsána, přičemž obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 97 210 Kč, které bude z žalovaný spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně splácet v měsíčních splátkách po 1 886 Kč, přičemž všeobecné obchodní podmínky a ceník byly součástí předmětné smlouvy. Obsahem smlouvy bylo i ujednání o možnosti zesplatnit celý poskytnutý úvěr žalobkyní za podmínky, pokud bude žalovaný v prodlení se splacením 1 splátky delším než 3 měsíce, nebo se dostane do prodlení se splacením 2 splátek, z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu a z potvrzení zaměstnavatele soud zjistil, že žalovaná zkoumala možnosti žalovaného splácet následně poskytnutý úvěr, z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 29. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 8 295 Kč, přičemž pokud tak neučiní do 30. 4. 2023, zesplatní celý poskytnutý úvěr, což dle rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 30. 4. 2023 učinila, z výpisů z úvěrového účtu a vygenerovaných podkladů pro soudní řízení soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 97 210 Kč, že žalovaný byl v prodlení se splátkami úvěru a dalších poplatků již od 30. 4. 2022 a naplnil podmínky dle předmětné smlouvy k zesplatnění celého úvěru. Dále, že na jistině žalovaný dluží 73 584,51 Kč, na poplatcích 2 995 Kč, na úroku kapitalizovaném za období od 1.5. 2023 do 18. 12. 2023 dluží 7 116,70 Kč a na úroku z prodlení kapitalizovaném za období od 1. 5. 2023 do 18. 12. 2023 dluží 6 990,48 Kč, z předžalobních výzev (včetně doručenek) soud zjistil, že žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala.5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 97 210 Kč, za což si účtovala úplatu ve výši 16,9 % ročně a poplatky dle ceníku. V důsledku porušení povinnosti žalovaného hradit pravidelné splátky žalobkyně dne 30. 4. 2023 celý úvěr zesplatnila, přičemž žalovaný doposud dluží na jistině 73 584,51 Kč, na poplatcích 2 995 Kč, na úroku kapitalizovaném za období od 1.5. 2023 do 18. 12. 2023 dluží 7 116,70 Kč a na úroku z prodlení kapitalizovaném za období od 1.5. 2023 do 18. 12. 2023 dluží 6 990,48 Kč.6. Vzhledem k tomu, že podstatou sporu je zaplacení částky, na níž žalobkyni měl (dle jejích tvrzení) vzniknout nárok v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru ze dne 20. 2. 2020, dopadá na právní vztah účastníků právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z.").7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.10. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky. Úvěrovaný se tedy ve smlouvě o úvěru zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroky se platí jen za peněžní prostředky, které byly skutečně čerpány, nikoliv za celý úvěrový limit. Úroky se platí za dobu od čerpání peněžních prostředků úvěrovaným (tedy nikoliv od uzavření smlouvy) do vrácení půjčených peněžních prostředků (srov. § 2399 odst. 2 poslední věta o. z.).11. Vzhledem ke skutkovým zjištěním, zejména k obsahu smlouvy uzavřené mezi účastníky, jemuž odpovídá i transakční historie patrná z výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného u žalobkyně, dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně jako úvěrující dočasně poskytla žalovanému jako úvěrovanému finanční prostředky, ve výši 97 210 Kč, za což jí vznikl nárok na úrok z čerpaných finančních prostředků v dohodnuté výši 16,9 % ročně, který kapitalizovaný za období od 1.5. 2023 do 18. 12. 2023 činí 7 116,70 Kč. V důsledku porušení povinnosti žalovaného žalobkyně poskytnutý úvěr v souladu s dohodnutými smluvními podmínkami ke dni 30. 4. 2023 zesplatnila, přičemž žalovaný takto zesplatněný úvěr ve výši jistiny 73 584,51 Kč spolu s poplatky ve výši 2 995 Kč neuhradil a dostal se do prodlení. Žalobkyně dále důvodně požadovala (coby příslušenství) zákonný úrok z prodlení (srov. § 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně tedy 15 % ročně z částky 73 584,51 Kč za období od 19. 12. 2023 do zaplacení a ze stejné částky a ze stejné období úrok z úvěru ve výši 15 % ročně (srov. § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb.).12. Na uvedeném závěru o důvodnosti žalobkyní uplatněných nároků nemůže nic změnit ani okolnost, že žalovaný má v předmětném právním vztahu postavení spotřebitele, proto se v dané věci uplatní rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, neboť soud nedovodil, že by kterýkoli závazek či úvěrová smlouva jako celek byly v rozporu s ustanoveními chránícími spotřebitele, jakožto slabší smluvní stranu. Uvedené platí i o výši úroku. S ohledem na shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 326,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 064 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 579,51 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za převzetí věci, sepis žaloby, výzvu k zaplacení a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 440 Kč ve výši 2 822,40 Kč.14. Lhůty ke splnění povinností uložených ve výrocích tohoto rozsudku se řídí § 160 odst. 1 o. s. ř.