10 C 163/2023-15 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 14 281,25 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřely dne 17. 12. 2018 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , a to na částku 20 000 Kč. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, přičemž i přes zaslání několika písemných upomínek žalovaná splátku neuhradila, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila. Ve snaze o smírné řešení uzavřeli účastníci dne 7. 12. 2021 uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři. V rámci uznání dluhu jej žalovaná uznala co do důvodu a výše a zavázala se dluh zaplatit prostřednictvím pravidelných splátek dle splátkového kalendáře. Dne 25. 6. 2023 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou měsíční splátky dle splátkového kalendáře. Ode dne následujícího požaduje žalobkyně zákonné úroky z prodlení z dlužné částky 14 281,25 Kč, která představuje doposud nesplacenou jistinu úvěru.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Soud z uvedených důkazů učinil následující skutková zjištění: z listiny označené jako "Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, " včetně příloh soud zjistil, že žalobkyně se zavázala dočasně poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, za což se žalovaná zavázala žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách zaplatit úrok a další "náklady spotřebitelského úvěru". z listiny označené jako "Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce", spolu s potvrzeními plateb (potvrzení v internetovém bankovnictví) soud zjistil, že finanční prostředky ve výši 20 000 Kč byly ze strany žalobkyně žalované skutečně poskytnuty ujednaným způsobem. Z upomínek opatřených podacími lístky soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní opakovaně upozorňována na to, že je v prodlení se splátkou úvěru a na možnost zesplatnění celého úvěru. z listiny označené jako "Uznání dluhu č. , hodnota, a dohoda o splátkovém kalendáři" soud zjistil, že dne 7. 12. 2021 byla účastníky podepsána předmětná listina, která obsahuje mj. prohlášení dlužníka, že uznává co do důvodu a výše dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 17. 12. 2018 mezi účastníky, přičemž zbylá část jistiny činí 14 281,25 Kč. Dále listina obsahuje závazek dlužníka celý dluh ve výši 44 873,90 Kč uhradit věřiteli nejpozději do 25. 9. 2025 v pravidelných splátkách dle přiloženého splátkového kalendáře (jedním z termínů splatnosti byl i den 25. 6. 2023), a to pod hrozbou ztráty výhody splátek. z předžalobní výzvy ze dne 21. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 44 760,57 Kč s tím, že spotřebitelský úvěr předčasně zesplatnila.4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně dočasně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které se jí žalovaná zavázala v pravidelných měsíčních splátkách vrátit a k tomu zaplatit dohodnutý úrok. V důsledku neuhrazení jedné ze splátek došlo ze strany žalobkyně ke zesplatnění úvěru. Na toto jednání následovalo dne 7. 12. 2021 písemné uznání dluhu ze strany žalované mj. co do nezaplacené jistiny ve výši 14 281,25 Kč. Dluh se žalovaná zavázala zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách dle přiloženého splátkového kalendáře, a to pod hrozbou ztráty výhody splátek. Žalovaná neuhradila dohodnutou splátku dle splátkového kalendáře splatnou ke dni 25. 6. 2023.5. Vzhledem k tomu, že podstatou sporu je zaplacení částky, na níž žalobkyni měl (dle jejích tvrzení) vzniknout nárok v souvislosti s uzavřenou smlouvou ze dne 17. 12. 2018, dopadá na právní vztah účastníků právní úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z.").6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.9. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky. Úvěrovaný se tedy ve smlouvě o úvěru zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroky se platí jen za peněžní prostředky, které byly skutečně čerpány, nikoliv za celý úvěrový limit. Úroky se platí za dobu od čerpání peněžních prostředků úvěrovaným (tedy nikoliv od uzavření smlouvy) do vrácení půjčených peněžních prostředků (srov. § 2399 odst. 2 poslední věta o. z.).10. Vzhledem ke zjištěnému obsahu dohody uzavřené mezi účastníky dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně jako úvěrující dočasně poskytla žalované jako úvěrované finanční prostředky, za což se žalovaná zavázala zaplatit úrok. Žalovaná dne 7. 12. 2021 písemně uznala svůj dluh co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z., přičemž celkový uznaný dluh sestával i z doposud nezaplacené jistiny úvěru ve výši 14 281,25 Kč, a zavázala se dluh splatit v pravidelných měsíčních splátkách dle přiloženého splátkového kalendáře. Dohodnutý splátkový kalendář však žalovaná nedodržela, když neuhradila splátku splatnou dne 25. 6. 2023, čímž přišla o výhodu splátek a ode dne následujícího se dostala do prodlení se zaplacením jí uznaného dluhu. Žalobkyně tedy důvodně po žalované požadovala 14 281,25 Kč představující doposud nezaplacenou jistinu poskytnutého úvěru a jako příslušenství zákonný úrok z prodlení (srov. § 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, konkrétně tedy 15 % ročně z částky 14 281,25 Kč ode dne 26. 5. 2023 do zaplacení.11. Na uvedeném závěru o důvodnosti žalobkyní uplatněných nároků nemůže nic změnit ani okolnost, že žalovaná má v předmětném právním vztahu postavení spotřebitele, a proto se v dané věci uplatní rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a to již z toho důvodu, že žalobkyně v předmětné věci nároku toliko doposud nezaplacenou jistinu, která byla navíc ze strany žalované uznána.12. S ohledem na vše shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž lhůta k plnění (do tří dnů od právní moci rozsudku) vyplývá z § 160 odst. 1 o.s. ř.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 281,25 Kč sestávající z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud postupoval při vyčíslení nároku na náhradu nákladů řízení žalobkyně podle § 14b a. t., neboť předmět sporu představuje typizovaný předmět sporu žalobkyně s jejími zákazníky, který řeší ve velkém množství případů (tzv. formulářové podání), přičemž je opakovaně zastoupena týmž zástupcem – což soud zjistil z interního informačního systému, jakož i z veřejných informačních systémů (beck-online, databáze rozhodnutí Nejvyššího soudu atd.).