10 C 81/2024-14 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 901,59 Kč (představující nezaplacenou jistinu ze smlouvy o kontokorentním úvěru ve výši 24 566,91 Kč a nezaplacené kapitalizované úroky ve výši 18,90% ročně do splatnosti - v nominální výši 1 334,68 Kč) spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 24 566,91 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 566,91 Kč od , datum, do zaplacení. Uvedla, že dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru k účtu žalovaného č. , č. účtu, , a to až do výše 25 000 Kč, že žalobkyně byla oprávněna úrokové sazby v souladu se smlouvou měnit a že ke dni uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru byla úroková sazba ve výši 18,90 % p. a. Dále uvedla, že žalovaný nezaplatil poskytnutý úvěr ve lhůtě splatnosti, a to do , datum, , přičemž k částkám výběru byly připsány ceny za služby v souladu se smlouvou o kontokorentním úvěru. Žalobkyně dne , datum, oznámila žalovanému, že z důvodu porušení smluvních podmínek a nezaplacení dlužné částky, zůstatek úvěru zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v termínu do , datum, s tím, že úvěr se stal splatným dne , datum, , avšak žalovaný nezaplatil ničeho.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili (popřípadě se k výzvě soudu nijak nevyjádřili) s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř., právnická osoba, listiny označené jako "smlouva o kontokorentním úvěru" soud zjistil, že v listině je žalobkyně označena jako úvěrující banka a žalovaný jako úvěrovaný klient, že obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky až do celkové výše 25 000 Kč k bankovnímu účtu č. , č. účtu, , a to s úrokovou sazbou 18,9 % ročně, kterou je banka za podmínek uvedených v čl. 4.3 oprávněna jednostranně změnit. Poskytnuté finanční prostředky je třeba vrátit nejpozději do 1 roku od začátku čerpání. Důsledkem porušení podmínek předmětné smlouvy ze strany úvěrovaného klienta je mj. její výpověď s okamžitou platností. V čl. 4.2 je pak vyjádřen závazek klienta v souvislosti s úvěrem platit veškeré ceny dle ceníku.4. Z listiny označené jako "ceník pro účelový úvěr" soud zjistil, že obsahuje datum nabytí účinnosti, konkrétně , datum, , a dále mj. ustanovení o úhradě za náklady spojené s prodlením, která činí 300 Kč (za 10 dní v prodlení), přičemž náklady mají být účtovány vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení, a to ve výši 300, 900 a 900 Kč.5. Z předžalobní výzvy ze dne , právnická osoba, . 2023 opatřené dodejkou soud zjistil, že žalovaný obdržel dne , datum, předžalobní výzvu, v níž jej žalobkyně vyzývá k úhradě dlužné částky ve výši 25 901,59 Kč.6. Z výpisů z bankovního účtu soud zjistil, že se vztahují k účtu č. , č. účtu, vedeného u žalobkyně, přičemž jako majitel účtu je označen žalovaný. Obsahem výpisů z účtu je rovněž informace o ", Anonymizováno, " s tím, že první údaj o čerpání kontokorentu je z , datum, . Výpisy dále mj. obsahují informaci o čerpání kontokorentu z , datum, , který již nebyl v dalším časovém období zcela vyrovnán a záporná částka se dalšími platbami jen zvyšovala. Obsahem výpisů je i informace o nominální měsíční výši úroků z čerpaného kontokorentu, jakož i zaúčtované "náklady spojené s prodlením" ve výši 900 Kč ze dne , datum, a , datum, . Dne , datum, byl dluh ve výši 24 566,91 Kč převeden na evidenční účet, neboť kontokorentní účet byl k předmětnému dni zrušen.7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci služeb poskytovaných k bankovnímu účtu, který vedla pro žalovaného umožnila, žalovanému minimálně od , datum, využívat předmětný účet do záporné hodnoty, a to až 25 000 Kč, za což si účtovala úplatu ve výši 18,9 % ročně ze záporné hodnoty zůstatku na bankovním účtu. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit nejpozději do 1 roku od jejich čerpání. Uvedený závazek však nedodržel, když ode dne , datum, se předmětný účet již nedostal do kladných čísel, přičemž dne , datum, byl kontokorentní účet ze strany žalobkyně zrušen a vzniklý dluh ve výši 24 566,91 Kč převeden na evidenční účet.8. Vzhledem k tomu, že podstatou sporu je zaplacení částky, na níž žalobkyni měl dle jejích tvrzení vzniknout nárok v souvislosti s uzavřenou smlouvou o kontokorentním úvěru ze dne , datum, , dopadá na právní vztah účastníků právní úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z.").9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky. Úvěrovaný se tedy ve smlouvě o úvěru zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroky se platí jen za peněžní prostředky, které byly skutečně čerpány, nikoliv za celý úvěrový limit. Úroky se platí za dobu od čerpání peněžních prostředků úvěrovaným (tedy nikoliv od uzavření smlouvy) do vrácení půjčených peněžních prostředků (srov. § 2399 odst. 2 poslední věta o. z.).12. Vzhledem ke zjištěnému obsahu dohody uzavřené mezi účastníky, jemuž odpovídá i transakční historie patrná z výpisu z bankovního účtu žalovaného vedeného u žalobkyně, dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně jako úvěrující dočasně poskytla žalovanému jako úvěrovanému finanční prostředky, a to až do částky 25 000 Kč, za což jí vznikl nárok na úrok z čerpaných finančních prostředků v dohodnuté výši 18,9 %, jehož kapitalizace ke dni splatnosti činila 1 334,68 Kč. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky, jak bylo dohodnuto, do 1 roku od jejich čerpání (, datum, ) nesplatil, dostal se tedy do prodlení a žalobkyně po něm byla oprávněna požadovat "náklady spojené s prodlením" ve výši 900 Kč ze dne , datum, a , datum, , dle ceníku, na nějž je ve smlouvě o úvěru odkazováno. Dále byla žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splacením čerpaných finančních prostředků oprávněna smlouvu o kontokorentním úvěru vypovědět, což ke dni , datum, učinila, přičemž k předmětnému datu činil dluh žalovaného na kontokorentním účtu (bez kapitalizovaného úroku) 24 566,91 Kč a kapitalizace úroku ke dni splatnosti činila 1 334,68 Kč. Žalobce dále důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení (srov. § 1970 o. z.) a úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z částky 24 566,91 Kč od , datum, do zaplacení.13. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani okolnost, že žalovaný má v předmětném právním vztahu postavení spotřebitele, a proto se v dané věci uplatní rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, neboť soud nedovodil, že by kterýkoli závazek či úvěrová smlouva jako celek byly v rozporu s ustanoveními chránícími spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany. Uvedené platí i o výši úroku.14. S ohledem na vše shora uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž lhůta k plnění (do tří dnů od právní moci rozsudku) vyplývá z § 160 odst. 1 o.s. ř.15. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, má proto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila k uplatňování svého práva. Prokázané náklady spočívají v zaplacení soudního poplatku ve výši 983 Kč, a dále v paušální náhradě nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "AT"), ve výši 200 Kč za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 2 písm. h) (předžalobní výzva) a odst. 1 písm. d) (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) AT po 100 Kč. Soud tedy žalovanému uložil rovněž povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 183 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (srov. § 160 odst. 1 o.s.ř.).