17 C 37/2024-26 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . (dále jen banka) uzavřela s žalovaným dne 23. 2. 2022 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s dohodnutým úrokem hradit v dohodnutých splátkách. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, banka ke dni 22.3.2023 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny ve výši 46.401,10 Kč, smluvních poplatků ve výši 3.255 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny, kapitalizovaného úroku z prodlení, kapitalizovaných k datu zesplatnění. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného zjišťována z jeho údajů, z bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, databáze MVČR a z interních zdrojů.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Ve smyslu § 115a o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání.4. Ze smlouvy o úvěru, produktových podmínek a sazebníku soud zjistil, že dne 23 2. 2022 uzavřel žalovaný s bankou úvěrovou smlouvu č. , tel. číslo, , jejímž obsahem je závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč a závazek žalovaného splatit úvěr, včetně pojištění schopnosti splácet, úroku ve výši 17,2 % ročně a poplatků dle sazebníku banky ve splátkách po 1.228,89 Kč měsíčně. Smlouva odkazuje na všeobecné obchodní podmínky, ve kterých je obsaženo ujednání o právu žalobkyně na zesplatnění všech závazků dlužníka při prodlení a na úroky z prodlení i z úroků.5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne 23 2. 2022 uvedl, že žije s družkou, má 2 vyživovací povinnost, je zaměstnaný od 6.4.2021 na dobu neurčitou s průměrným čistým příjmem ve výši 28.007 Kč, nemá srážky ze mzdy, bydlí ve vlastním bytě, nehradí splátky. Předložil zprávu zaměstnavatele dokladující jeho příjmy. Prohlásil, že proti němu není vedeno žádné soudní řízení, nemá daňové nedoplatky ani nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění či sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.6. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že banka žalovanému dohodnutý úvěr vyplatila dne 23.2.2022. Žalovaný úvěr řádně splácel do 31.8.2022, dlužné splátky uhradil v říjnu 2022 a následně přestal úvěr splácet.7. Oznámením ze dne 22. 3. 2023 oznámila banka žalovanému, že v důsledku jeho prodlení prohlásila úvěr ke dni 22. 3. 2023 za splatný a vyzvala žalovaného k platbě žalované částky. (zjištěno z oznámení, obchodních podmínek a podacího archu)8. Banka smlouvou ze dne 18.9.2023 postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení, poštovním archem a oznámením).9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.12. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.13. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci, uzavření úvěrové smlouvy, poskytnutí úvěru. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, banka v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a žalovanému vznikla povinnost jí vrátit poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru, pojistného a dohodnutých poplatků. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dohodou účastníků řízení.15. V případě úroku z úvěru soud s ohledem na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přiznal nárok na dohodnuté úroky jen po dobu do prvních 90 dnů prodlení (respektive za dobu požadovanou v tomto časovém rozsahu žalobkyní), za období od 19.9.2023 už jen na úroky ve výši omezené uvedeným ustanovením a ve zbytku žalobu pro rozpor nároku se zákonnými omezeními na ochranu spotřebitele zamítl.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Její náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.987 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49.656,10 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč.17. Žaloba byla podána ve smyslu § 14b a.t. formulářově, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně opakované podává obdobné žaloby.18. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.