110 C 26/2025-92 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 84 575 Kč spolu s úrokem z prodlení a se smluvním úrokem ve výši 71,05 % ročně a zaplacení smluvní pokuty ve výši 18 109,08 Kč. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 17. 1. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 77 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a vedle toho zaplatit také úroky ve výši 71,05 % ročně formou 48 měsíčních splátek po 4 867 Kč se splatností vždy k 21. dni každého měsíce počínaje měsícem únor 2024. Žalovaná však dluh nesplácela řádně a včas, ocitla se v prodlení s úhradou sedmé splátky delším než 65 dnů. V důsledku toho došlo k 28. 10. 2024 k zesplatnění celého dluhu v souladu s čl. 6.4 úvěrové smlouvy. Žalovaná uhradila na dluh 6 splátek po 4 867 Kč, po zesplatnění částku 4 800 Kč dne 27. 11. 2024 a částku 100 Kč dne 28. 11. 2024 a nadále dluží na jistině 83 177 Kč, smluvní pokutě 998 Kč, nákladech na vymáhání 400 Kč, smluvní pokutě 18 109,08 Kč a další příslušenství požadované v žalobě.2. Usnesením ze dne 6. 8. 2025, č. j. 110 C 26/2025-63 bylo řízení částečně zastaveno co do části příslušenství pohledávky a smluvní pokuty.3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že při uzavírání smlouvy nebyly dostatečně zkoumány její poměry z hlediska posouzení úvěruschopnosti, a proto by měla být žaloba částečně zamítnuta ohledně nároků převyšují bezdůvodné obohacení. Navíc šlo o smlouvu obsahující nepřiměřené podmínky (úrok 71,05 % p.a. a smluvní pokuta 0,1 % denně).4. V rámci provedeného dokazovaní soud z návrhu smlouvy č. , hodnota, ze dne 17. 1. 2024 ve spojení s oznámením žalobkyně o schválení úvěru ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 18. 1. 2024 včetně příloh, dodatkem č. , hodnota, k návrhu smlouvy, podpisem na dálku zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 17. 1. 2024 uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 77 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s úrokem 71,05 % ročně formou splátek po 4 867 Kč měsíčně splatných vždy do každého 21. dne v měsíci. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že mezi stranami bylo článkem 6.3 ujednáno automatické zesplatnění celého úvěru v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení trvajícím 65 dnů s úhradou jakékoliv splátky nebo její části. Dále bylo mezi stranami smluveno, že v případě zesplatnění úvěru se stanou součástí jistiny i doposud nezaplacené úroky (nová jistina čl. 6.4), mezi stranami byly sjednány náklady 200 Kč za každou splátku s níž se žalovaná ocitne v prodlení delším 15 dnů (čl. 6.2), smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku s níž se žalovaná ocitne v prodlení delším než 30 dnů (čl. 6.1) a smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny od zesplatnění úvěru do zaplacení (čl. 6.5). Ze splátkového kalendáře byla zjištěna výše i splatnost jednotlivých splátek se splatností poslední z nich do 21. 1. 2028.5. Z předsmluvního formuláře ze dne 17. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované před uzavřením smlouvy informace dle § 95 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru).6. Hodnocením klienta ze dne 17. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací poskytnutých od žalované, ověřených jejím občanským průkazem, podle něhož je žalovaná svobodná, má příjem ze zaměstnání ve výši 25 343 Kč a výdaje byly určeny životním minimem ve výši 4 860 Kč, již existujícími splátkami žalobkyni ve výši 5 148 Kč a výdaji na bydlení u rodičů ve výši 3 915 Kč. Reálné výdaje žalované nebyly žádným způsobem ověřeny. Pracovní smlouva prokazující uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou nebyla rovněž doložena. Detailem úhrady z účtu žalované byla zjištěna příchozí úhrada z účtu zaměstnavatele , právnická osoba, dne 19. 10. 2023 ve výši 22 030 Kč (mzda), dne 27. 9. 2023 ve výši 10 000 Kč (záloha), dne 19. 9. 2023 ve výši 21 990 Kč (mzda), dne 15. 12. 2023 ve výši 22 010 Kč (mzda).7. Z výpisu z nebankovního registru bylo zjištěno, že žalovaná žádala o úvěr již u 9 finančních institucí, přičemž součet zbývajících částek byl vyhodnocen 812 335.8. Prohlášení klienta bylo zjištěno, že se žalovaná seznámila s informacemi dle § 92 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.9. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalované byla na její účet poskytnuta částka 77 000 Kč dne 17. 1. 2024.10. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni na dluh celkově 34 102 Kč a do prodlení s úhradou delší než 65 dnů se dostala u sedmé splátky. Poslední platba ve výši 100 Kč byla uhrazena dne 28. 11. 2021 a od té doby žalovaná neuhradila ničeho.11. Výzvami ze dne 23. 9. 2024 a 22. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek a současně žalovanou upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru.12. Z oznámení ze dne 28. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně písemně oznámila žalované zesplatnění celého úvěru a vyzvala ji k okamžité úhradě dlužné částky 89 475 Kč.13. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 5. 2025 ve spojení s poštovním archem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dluhu.14. Žalobkyně byla usnesením pod č.j. 110 C 26/2025-42 vyzvána, nechť doplní skutková tvrzení a též předloží důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně nepředložila soudu žádné další listinné důkazy, pouze doplnila svá tvrzení v tom smyslu, že se spolehla na prohlášení žalované a lustrace v různých registrech k osobě žalované. Byla si vědoma souběžné úvěrové smlouvy, s nimiž jsou spojeny další výdaje ve výši 5 148 Kč. Doklady k ostatním výdajům nedisponuje. Konstatovala, že posouzení úvěruschopnosti považuje za zcela dostačující.15. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 o.s.ř. a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin. Návrh žalované na doplnění dokazování spisem Finančního arbitra a nahrávkou hovoru mezi žalobkyní a žalovanou byl pro nadbytečnost zamítnut.16. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.19. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.21. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokum