7 C 26/2025-32 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2025 domáhal uložení vyživovací povinnosti rodičům zletilé , jméno FO, , která je nezaopatřeným dítětem a pobírá příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Právo dítěte na výživné přešlo podle § 961 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na stát. Navrhovatel požadoval výživné ze strany žalované ve výši 1 500 Kč měsíčně a ze strany žalovaného ve výši 4 500 Kč měsíčně. Žalovaní uváděli, že aktuálně nemají prostředky na placení výživného, tvrdili, že dceři přispívali i jiným způsobem.2. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:3. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že tímto byla nezletilá , jméno FO, svěřena do pěstounské péče , Jméno žalované A, . Z rozsudku téhož soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že výživné nebylo žalovaným coby rodičům stanoveno. V době rozhodnutí bylo zjištěno, že žalovaná byla dlouhodobě vedena jako uchazečka o zaměstnání, zároveň byla v pracovní neschopnosti. Taktéž žalovaný byl evidován jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce, pobíral podporu v nezaměstnanosti a invalidní důchod.4. Z příslušných rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 3. 2. 2022, 5. 10. 2022 a 13. 1. 2025 bylo zjištěno, že ode dne 31. 1. 2022 začal žalobce podle ustanovení § 47f a § 47p zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, vyplácet na tehdy nezletilou , jméno FO, příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 6 985 Kč měsíčně, po jeho zvýšení ode dne 1. 10. 2022 ve výši 8 870 Kč měsíčně. S ohledem na nabytí zletilosti , jméno FO, byl příspěvek ode dne 1. 1. 2025 zvýšen na částku 9 220 Kč měsíčně.5. Z potvrzení úřadu práce a výpovědi žalované bylo zjištěno, že žalovaná nemá další vyživovací povinnost, není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a nepobírá od žalobce žádné dávky. Dle informací z katastru nemovitostí je matka vlastníkem rodinného domu , Jméno žalované B, č.p. , Anonymizováno, . Matka je poživatelkou starobního důchodu s datem přiznání ke dni 5. 5. 2023, přičemž výše důchodu v roce 2023 činila 13 400 Kč měsíčně, v roce 2023 pak 13 800 Kč měsíčně a v roce 2025 činí 14 126 Kč měsíčně. Žalovaná doplnila, že nemá dluhy a žije s žalovaným a synem.6. Žalovaný uvedl, že je poživatelem invalidního důchodu druhého stupně, který v roce 2023 činil 12 864 Kč měsíčně, v roce 2024 činil 13 224 Kč měsíčně a v roce 2025 činí 13 537 Kč měsíčně, totéž bylo zjištěno z potvrzení , Anonymizováno, . Od 1. 4. 2023 až dosud je otec zaměstnán u zaměstnavatele , právnická osoba, ., s průměrným měsíčním výdělkem v roce 2023 ve výši 14 407 Kč, v roce 2024 ve výši 14 413 Kč a v roce 2025 ve výši 17 593 Kč, což bylo potvrzeno zaměstnavatelem. Žalovaný též vypověděl, že žije s manželkou a synem, který je dospělý, nezaměstnaný a jsou prakticky nuceni ho živit, mají s ním velké problémy. Mají šest dospělých dětí, jsou s nimi v kontaktu, snaží se jim přispívat. Má exekuce, po odečtení plateb mu zbývá 10 000 Kč – 15 000 Kč měsíčně. Dceři přispěli na řidičský průkaz a auto. Dcera ukončila studium, nyní již pracuje.7. Z potvrzení , právnická osoba, , jméno FO, bylo zjištěno, že , jméno FO, , nar. , datum, , řádně absolvovala studium a ukončila ho ke dni 13. 6. 2025.8. Podle ustanovení § 47g odst. 3 a 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, platí, že náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo tohoto dítěte na výživné na Českou republiku. Je-li dítěti přiznán a vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, podá krajská pobočka Úřadu práce, která tento příspěvek poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, nebylo-li již dříve určeno v exekučním titulu. Pokud povinná fyzická osoba neplatí výživné určené v exekučním titulu, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.9. S ohledem na uvedené skutečnosti a také s ohledem na výši žalobcem vypláceného příspěvku na úhradu potřeb je nutné přezkoumat, zda jsou žalovaní schopni platit výživné, zda u nich došlo ke změně poměrů. Žalobce požaduje výživné dle ust. § 922 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, výživné zpětně ode dne 1. 9. 2023, tedy ode dne, kdy , jméno FO, nastoupila do 2. ročníku studia na výše uvedené střední škole. Soud dovozuje, že jsou důvody ke stanovení výživného, neboť žalovaní od tohoto data dosahovali stabilního příjmu a byli schopni výživné hradit. , jméno FO, se soustavně připravovala na budoucí povolání studiem na , právnická osoba, , jméno FO, , adresa, , byla tedy nezaopatřeným dítětem až do 13. 6. 2025, výživné je tedy nutno stanovit do data ukončení studia.10. V daném případě dítěti náleží dávky pěstounské péče-příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přechází v souladu s ust. § 961 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo dítěte na výživné na stát. Rodiče – žalovaní dosahovali příjmu, který jim umožnil výživné hradit, a soud má za to, že je nutno jim výživné stanovit. Přiměřeným výživným je v tomto případě částka 1 000 Kč u žalované a 3 000 Kč u žalovaného. Při jeho stanovení přihlížel i k celkové situaci žalovaných, popsané shora, tedy exekuci, zdravotnímu stavu i příspěvkům dceři mimo výživné. V částkách přesahujících návrh žalobce byla žaloba zamítnuta. Zároveň uložil žalovaným zaplatit dlužné výživné ve splátkách, které budou schopni reálně uhradit, což žalobce nepoškodí.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když částečně úspěšný žalobce žádnou náhradu nákladů neuplatňoval.