§ 47g zákon o sociálně-právní ochraně dětí – Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí · 359/1999 Sb. · Rodinné právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 47g zákona o sociálně-právní ochraně dětí upravuje podmínky nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, jeho vztah k důchodu dítěte a výživnému. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se nevyplácí, pokud je dítě v ústavním zařízení nebo v péči jiné osoby, která není pěstounem. (§ 47g zákona č. 359/1999 Sb., zákon o sociálně-právní ochraně dětí, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: dítě, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…náleží dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte v plné výši, nejdéle však po dobu 3 měsíců od přiznání tohoto příspěvku.“
- Judikatura: na § 47g odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 359/1999 Sb.
(1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osoby. Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.
(2) Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. Není-li příjemcem důchodu za nezletilé dítě osoba pečující, opatrovník nebo zvláštní příjemce důchodu, náleží dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte v plné výši, nejdéle však po dobu 3 měsíců od přiznání tohoto příspěvku.
(3) Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo tohoto dítěte na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží rozdíl dítěti.
(4) Je-li dítěti přiznán a vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, podá krajská pobočka Úřadu práce, která tento příspěvek poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, nebylo-li již dříve určeno v exekučním titulu. Pokud povinná fyzická osoba neplatí výživné určené v exekučním titulu, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se nevyplácí, pokud je dítě v ústavním zařízení nebo v péči jiné osoby, která není pěstounem.
- Pokud dítě pobírá důchod, příspěvek se vyplácí jen tehdy, je-li vyšší než důchod, a to ve výši rozdílu. Pokud důchod nepobírá pěstoun, opatrovník nebo zvláštní příjemce, příspěvek se vyplácí v plné výši, ale jen po dobu tří měsíců od jeho přiznání.
- Právo dítěte na výživné přechází na stát, pokud dítěti náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Pokud je výživné vyšší než příspěvek, rozdíl náleží dítěti.
- Úřad práce podává návrh soudu na stanovení výživného, pokud již nebylo určeno, a vymáhá ho, pokud není placeno.
Na co si dát pozor
- Pěstouni by měli sledovat, zda dítě nepobírá důchod a kdo je jeho příjemcem, aby nedošlo k neoprávněnému pobírání příspěvku.
- V případě, že dítěti náleží příspěvek, je důležité si uvědomit, že právo na výživné přechází na stát, nikoli na pěstouna.
- Je třeba počítat s tím, že Úřad práce bude aktivně vymáhat výživné na dítě, pokud je mu vyplácen příspěvek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 47g
Jak soudy aplikují § 47g
Odkázal na § 47g odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí“), podle kterého příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření zařízení pro péče o děti nebo mládež.
Nelze proto uzavřít, že se nejedná o nezákonný zásah, pokud správní orgán případně uskuteční jiný, více nezákonný zásah. [18] Krajský soud měl dále zohlednit souvislost mezi sirotčím důchodem nezletilé a pěstounským příspěvkem „na úhradu potřeb dítěte“ dle § 47g odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.
Podle § 47g odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění účinném v době rozhodování žalovaného (dále jen „zákon o sociálně právní ochraně dětí“) platilo, že příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí soudu nebo jiného příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů.