10 C 186/2025-17 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 9. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 286 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 6. 12. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému částku 30 000 Kč (z toho převedla částku 27 500 Kč na účet žalovaného a částku 2 500 Kč si započetla jako provizi). Žalovaný měl celkovou částku 46 000 Kč uhradit prostřednictvím 40 měsíčních splátek po 1 150 Kč. Smluvní úrok byl sjednán na 27,28 % ročně. K uzavření smlouvy došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení, proto žalobkyně úvěr ke dni 25. 5. 2025 zesplatnila. Žalovaný byl v době zesplatnění v prodlení s úhradou částky 22 998 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil ještě částku 8 003 Kč. Žalobkyně dále požaduje částku 300 Kč za tři odeslané upomínky a částku 988 Kč coby smluvní pokutu. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla posouzena s péčí řádného hospodáře, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, bylo rovněž využito veřejně dostupných informací, jakož i nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI a vlastní databáze (kdy žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti i z údajů, které žalovaný uvedl přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr, a které obsahovaly také informace o příjmech a výdajích žalovaného s tím, že žalobkyně pravost příjmů ověřila).2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále též „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci:Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16. 12. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž prostřednictvím poskytla žalovanému částku 30 000 Kč (výše reálně poskytnutého úvěru byla 27 500 Kč, když zbývající částku 2 500 Kč tvořila provizi zprostředkovatele). RPSN činilo 39,2 %, úrok pak 27,28 % ročně. Žalovaný měl splatit celkem částku 46 000 Kč ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč. V úvodu smlouvy je uvedeno, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 44 000 Kč, jeho výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, bydlí u rodičů, je svobodný, další splátky úvěrů nemá. U počtu vyživovaných osob je poznačeno číslo 2. Je zaměstnán u společnosti , adresa, V čl. IV. smlouvy jsou uvedeny jednotlivé důsledky porušení povinností smluvních stran a stanoveny sankce. Smlouva neobsahovala podpis žalovaného (pouze údaj „Zákazník podepsal tuto Smlouvu o úvěru verifikační platbou ve výši 1,- Kč dle čl. XII bod 1 Smlouvy o úvěru“). Tabulka umoření pak představuje přehled a složení jednotlivých měsíčních plateb žalovaného (na úroku mělo být uhrazeno celkem 16 000 Kč). Poskytnutí částky 27 500 Kč na účet žalovaného žalobkyně prokázala Potvrzením o provedení transakce (účet žalovaného byl ověřen zaplacením 1 Kč z účtu žalovaného). Z Bonity smlouvy je patrno, že žalovaný uhradil na úvěr celkem částku 10 303 Kč. Jednotlivými upomínkami žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, byla vyčíslována smluvní pokuta a upomínací náklady. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 5. 2025 (dopis informoval také o možném soudním řízení, zaslání bylo doloženo podacím lístkem pošty). Z listin Závazky spotřebitele a Výdaje spotřebitele bylo zjištěno, že žalovaný měl prohlásit, že proti němu není vedeno exekuční řízení a ani nebyl vydán exekuční příkaz, dále že není (ani v hrozícím) úpadku. Za výdaje v souvislosti s bydlením hradí částku 5 000 Kč měsíčně, nemá splátky úvěrů ani pravidelné platby z pojistných smluv. Je svobodný, žije v domácnosti se dvěma osobami. Jeho čistý měsíční příjem činí 44 000 Kč, jiné příjmy nemá. V rámci listiny Posouzení úvěruschopnosti zákazníka bylo zjištěno, že bylo prověřeno/doloženo číslo účtu žalovaného, jeho občanský průkaz, CEE, insolvenční rejstřík, příjmy žalovaného (průměr 43 801 Kč), druh bydlení (u rodičů), výdaje na bydlení (5 000 Kč). Zbývající částka byla vypočtena na 37 651 Kč. V listině Prohlášení rodiče ze dne 16. 12. 2024 bylo uvedeno, že žalovaný je dítě , adresa, a že mu žalovaný přispívá na bydlení měsíčně částkou 5 000 Kč. Z výplatních lístků za 10/2024 a 11/2024 bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , adresa, , pobíral 40 166 Kč a 57 366 Kč čistého měsíčně. Je zde evidována sleva na dítě (3 127 Kč). Výše příjmů žalovaného byly doloženy i Potvrzeními , právnická osoba, . Žalovaný byl dále lustrován v CEE, insolvenčním rejstříku, s negativním výsledkem. Z Registru platebních informací je zřejmé, že celková částka po splatnosti činí 13 912 Kč. Listina dále eviduje Detaily otevřených smluv (3), tedy půjčku ve výši 2 000 Kč (datum vzniku 26. 11. 2024, plánované ukončení 26. 12. 2024), půjčku ve výši 43 887 Kč (po splatnosti 13 912 Kč, ve statusu mimosoudního vymáhání) a půjčku 20 000 Kč (s plánovaným datem ukončení k 27. 12. 2024, zbývající částka činí 19 999 Kč) a Detaily ukončených smluv (2), tedy ukončený úvěr ve výši 4 000 Kč (ke dni 4. 11. 2024) a ukončený úvěr ve výši 20 000 Kč (ke dni 12. 9. 2024, tento úvěr byl zesplatněn a vymáhán inkasní agenturou, od 24. 4. 2024 je poznačeno mimosoudní vymáhání).3. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.4. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.5. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.6. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.7. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Soud konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s obsahem, z něhož žalobkyně dovozuje své jednotlivé nároky. Smlouva o spotřebitelském úvěru, jak bylo výše uvedeno, obecně vyžaduje písemnou formu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, uvedl, že písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z.).10. Tzv. verifikační platba ze strany žalovaného nepředstavuje řádný podpis, protože neumožňuje zachycení obsahu listiny, která má být takto podepsána. Byť verifikační platba je způsobilá prokázat jednající osobu, není způsobilá zajistit a prokázat, k jaké smlouvě a s jakým obsahem směřoval projev vůle žalovaného vyjádřený pouze verifikační platbou bez jakéhokoli (elektronického) podpisu. Tedy ze skutečnosti, že žalovaný zaslal verifikační platbu, obsah tvrzené smlouvy o úvěru zjistitelný není, zjistitelné není ani to, že s tvrzeným zněním smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen a že projevil vůči žalobkyni vůli k jejímu uzavření se žalobkyní tvrzeným obsahem. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že b