110 C 24/2025-73 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 26 883 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a se smluvním úrokem ve výši 64,6 % ročně a zaplacení smluvní pokuty ve výši 19 501 Kč. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 5. 2. 2020 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a vedle toho zaplatit také úroky ve výši 67,42 % ročně formou 48 měsíčních splátek po 2 423 Kč se splatností vždy k 17. dni každého měsíce počínaje měsícem březen 2020. Žalovaná však dluh nesplácela řádně a včas, ocitla se v prodlení s úhradou šesté splátky delším než 65 dnů. V důsledku toho došlo k 21. 10. 2020 k zesplatnění celého dluhu v souladu s čl. 6.3 úvěrové smlouvy. Žalovaná uhradila na dluh 5 splátek po 2 423 Kč, po zesplatnění celkem částku 19 368,16 Kč a nadále dluží na jistině 26 184,97 Kč, smluvní pokutě 499 Kč, 200 Kč a 19 501 Kč a další příslušenství požadované v žalobě. Přestože byla žalovaná k úhradě vyzvána, pohledávku nezaplatila.2. Usnesením ze dne 30. 7. 2025, č. j. 110 C 24/2025-55 bylo řízení částečně zastaveno co do částky 4 196 Kč s přiléhavým příslušenstvím a co do úroku ve výši 43,27 % z proměnlivých částek.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a skutečnosti tvrzené v žalobě žádným způsobem nesporovala.4. V rámci provedeného dokazovaní soud z návrhu smlouvy č. , hodnota, ze dne 5. 2. 2020 ve spojení s oznámením žalobkyně o schválení úvěru ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 7. 2. 2020 včetně příloh, zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 5. 2. 2020 uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s úrokem 67,42 % ročně formou splátek po 2 423 Kč měsíčně splatných vždy do každého 17. dne v měsíci. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že mezi stranami bylo článkem 6.3 ujednáno automatické zesplatnění celého úvěru v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení trvajícím 65 dnů s úhradou jakékoliv splátky nebo její části. Dále bylo mezi stranami smluveno, že v případě zesplatnění úvěru se stanou součástí jistiny i doposud nezaplacené úroky (nová jistina čl. 6.4), mezi stranami byly sjednány náklady 200 Kč za každou splátku s níž se žalovaná ocitne v prodlení delším 15 dnů (čl. 6.2), smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku s níž se žalovaná ocitne v prodlení delším než 30 dnů (čl. 6.1) a smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny od zesplatnění úvěru do zaplacení (čl. 6.5). Ze splátkového kalendáře byla zjištěna výše i splatnost jednotlivých splátek se splatností poslední z nich do 17. 2. 2024.5. Z předsmluvního formuláře ze dne 5. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované před uzavřením smlouvy informace dle § 95 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru).6. Hodnocením klienta ze dne 5. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací poskytnutých od žalované, ověřených jejím občanským průkazem, podle něhož je žalovaná rozvedená. Žalovaná uvedla svůj příjem ze zaměstnání ve výši 31 422 Kč, k němuž byla doložena pracovní smlouva ze dne 1. 11. 2005, jejíž dodatek č. , hodnota, ze dne 16. 5. 2016 změnil pracovní poměr na dobu neurčitou. Z potvrzení banky byla zjištěna vyplacená mzda dne 10. 12. 2019 ve výši 32 293 Kč a 10. 1. 2020 ve výši 30 552 Kč. Výdaje žalované byly určeny životním minimem ve výši 3 410 Kč, výdaji na již existující splátky žalobkyni ve výši 3 430 Kč, výdaji na bydlení ve výši 1 600 Kč a ostatními výdaji ve výši 1 000 Kč. Reálné výdaje žalované nebyly žádným způsobem ověřeny.7. Z výpisu z nebankovního registru bylo zjištěno nízké riziko a vysoká pravděpodobnost splácení.8. Z výpisu z registru solus bylo zjištěno, že žalovaná není vedena jako dlužník.9. Prohlášení klienta bylo zjištěno, že se žalovaná seznámila s informacemi dle § 92 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.10. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalované byla na její účet poskytnuta částka 40 000 Kč dne 6. 2. 2020.11. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni na dluh celkově 31 483,16 Kč a do prodlení s úhradou delší než 65 dnů se dostala u šesté splátky. Poslední platba ve výši 2 270 Kč byla uhrazena dne 28. 8. 2024 a od té doby žalovaná neuhradila ničeho.12. Výzvami ze dne 17. 4. 2020, 17. 8. 2020, 17. 9. 2020, 19. 10. 2020 žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek a současně žalovanou upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru.13. Z oznámení ze dne 21. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně písemně oznámila žalované zesplatnění celého úvěru a vyzvala ji k okamžité úhradě dlužné částky 46 252 Kč.14. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 4. 2025 ve spojení s poštovním archem bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu.15. Žalobkyně byla usnesením pod č.j. 110 C 24/2025-42 vyzvána, nechť doplní skutková tvrzení a též předloží důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně nepředložila soudu žádné další listinné důkazy, pouze doplnila svá tvrzení v tom smyslu, že se spolehla na prohlášení žalované, doložené listiny a lustrace v různých registrech k osobě žalované. Doklady k výdajům žalované nedisponuje. Konstatovala, že posouzení úvěruschopnosti považuje za zcela dostačující.16. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 o.s.ř. a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.19. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.21. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.22. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k pln