17 C 195/2025-15 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 28.7.2024 mezi společností , právnická osoba, . (dále jen věřitel), a žalovaným. Tvrdí, že žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 46.000 Kč, který dosud neuhradil.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že věřitel uzavřel dne 28.7.2024 s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o úvěru částky 46.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku s úrokem ve výši 112 % ročně vrátit ve splátkách.4. Výpisy z účtu bylo zjištěno, že věřitel vyplatil žalovanému na úvěru v roce 2024 celkem 46.000 Kč.5. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný na úvěru uhradil v roce 2024 3x4.260,13 Kč.6. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem podaným na poštu dne 16.4.2025, zároveň byl vyzván k úhradě žalované částky do tří dnů. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, dodatku, z oznámení a z podacího lístku)7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Oddíl 514. Podle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.15. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.16. Žalobkyně neprokázala, že by věřitel povinnost uloženou § 86 ZosÚ splnil – ke zjišťování úvěruschopnosti přes výzvu soudu (č.l. 7) nepředložila žádné podklady, nedoplnila ani svá tvrzení.17. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny, tj. po odečtení uhrazených splátek, v částce 33.219,61 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok důvodný není.18. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZoSÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem podaným dne 16.4.2025. V souladu s ustanoveními §§ 570 a 573 o.z. a obsahem výzvy se stala pohledávka splatnou 28.4.2025 a následujícího dne se žalovaný ocitl v prodlení s její platbou. Lhůta k platbě se jeví jako přiměřená, když žalovaný si existence a výše svého závazku vůči věřiteli musel být vědom už od data poskytnutí částky, nadto nebylo žalovaným tvrzeno cokoli, z čeho by bylo možné nepřiměřenost usuzovat.19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v 54,4 %, neúspěšná v 45,6 % (přihlížeje k příslušenství kapitalizovanému k datu vyhlášení rozsudku), nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 8,8 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 59.996,26 Kč sestávající z částky 3x3.500 Kč za převzetí zastoupení, výzvu a žalobu (§ 11 odst. 1 a. t.) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.20. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.