17 C 60/2026-14 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 16.10.2024 mezi společností , právnická osoba, . (dále jen věřitel), a žalovaným. Tvrdí, že žalovaný čerpal úvěr věřitele v konečné výši 19.800 Kč, který řádně neuhradil. Žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalovaného prověřoval věřitel zjišťováním informací od žalovaného a jeho lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Zároveň tvrdí, že uvedenou dokumentaci nemá.2. Žalovaný požádal o splátky v částce 5.000 Kč měsíčně s účinností od 20.4.2026.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že věřitel uzavřel dne 16.10.2024 s žalovaným, spotřebitelem, smlouvu o úvěru částky 14.000 Kč. Žalovaný se zavázal částku s úrokem ve výši 80 % ročně vrátit ve splátkách.4. Výpisy z účtu bylo zjištěno, že věřitel vyplatil žalovanému na úvěru v roce 2024 celkem 19.800 Kč.5. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný na úvěru uhradil celkem 13.065 Kč. Poslední platbu provedl v červenci 2025.6. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě žalované částky dopisem podaným k poštovní přepravě dne 12.11.2025. (zjištěno z výzvy a z podacího lístku)7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno, zároveň byl vyzván k úhradě žalované částky do tří dnů. (zjištěno ze smlouvy o postoupení, dodatku, z oznámení a z podacího lístku)8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 78, odst. 1, 2, 5 ZosÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena. Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce poskytovatele nebo zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo nebo bylo zrušeno.12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 1968 věty prvé o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.16. Podle § 570 odst. 1 o.z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.17. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.18. Žalobkyně neprokázala, že by věřitel povinnost uloženou §§ 78 a 86 ZosÚ splnil. Tvrdí, že podklady k prověřování úvěruschopnosti nemá.19. Ve smyslu § 87 ZoSÚ má žalobkyně, která prokázala poskytnutí hotovosti a svou aktivní legitimaci, právo jen na vrácení dosud neuhrazené jistiny, tj. po odečtení uhrazených splátek, v částce 4.478 Kč. Ve zbylém rozsahu, vyjma úroků z prodlení, nárok důvodný není.20. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 87 ZoSÚ a § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Věřitel žalovaného vyzval k zaplacení dopisem podaným dne 12.11.2025. V souladu s ustanoveními §§ 570 a 573 o.z. a obsahem výzvy se stala pohledávka splatnou 19.11.2025 a následujícího dne se žalovaný ocitl v prodlení s její platbou.21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalovanému, který byl v řízení úspěšný v 74,5 %, neúspěšný v 25,5 %, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 49 %. Jeho náklady sestávají z nákladů na vyjádření k věci, za což dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. náleží 300 Kč.22. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř. Návrh na splátky se vzhledem k výsledku řízení a odvolací lhůtě stal bezpředmětným.