9 C 136/2025-24 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 16. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 398 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že původní věřitel , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které bylo žalovanému poskytnuto celkem 13 000 Kč. Žalovanému byly konkrétně poskytnuty částky ve výši 8 000 Kč (dne 22. 6. 2024) a 5 000 Kč (dne 22. 6. 2024), a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení. Původní věřitel proto úvěr zesplatnil. Pohledávky za žalovaným byly následně postoupeny Smlouvou o postoupení pohledávek na společnost , právnická osoba, a následně na žalobkyni. Žalobkyně původně požadovala částku celkem 26 398 Kč s příslušenstvím, avšak v průběhu řízení vzala své nároky částečně zpět, řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno a předmětem tohoto řízení nadále zůstává nárok na zaplacení částky 13 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když žalovaný žalobkyni ani jejím předchůdkyním ničeho neuhradil.2. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:Původní věřitel , právnická osoba, . uzavřel dne 22. 6. 2024 s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, , na základě které původní věřitel poskytl žalovanému celkem 13 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Z Potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 22. 6. 2024 byla žalovanému převedena na účet č. , č. účtu, částka 8 000 Kč a dále 5 000 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně byla doložena dvěma smlouvami o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému sděleno dopisem ze dne 24. 7. 2025. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky rovněž prostřednictvím předžalobní upomínky datované dne 24. 7. 2025.4. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. Ve smyslu uvedených zákonných ustanovení má žalobkyně právo na to, co bylo plněno, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny. Žalobkyně prokázala poskytnutí celkové částky 13 000 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho, je tedy povinen žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit částku 13 000 Kč.7. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele až na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem.8. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu bezdůvodného obohacení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků zohlednil původně žalovanou částku i žalobou požadované příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalovaný jakožto v řízení úspěšnější strana sporu by měl právo na náhradu nákladů řízení, avšak z obsahu spisu vzhledem k jeho pasivitě nevyplývá, že by mu v řízení vznikly jakékoliv náklady, které by mu bylo možné přiznat.