19 C 45/2022-65 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 4. 2022 se žalobkyně domáhá proti žalovanému určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], a to parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, stavba stojící na pozemkové parcele [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], a to ve vztahu k zemřelému synovi [jméno] [příjmení], narozenému 12. 10. 1953, který zemřel dne 10. 6. 2015. Žalobkyně uvádí, že je právním nástupcem po zemřelém synovi na základě usnesení Okresního soudu ve [obec] – pobočka ve [obec] č. j. 15 D 397/2015-31 ze dne 18. 1. 2016. [příjmení] [jméno] [příjmení] byl výlučným vlastníkem shora uvedených nemovitých věcí. V důsledku podvodného jednání [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] uzavřel jmenovaný 17. 9. 2012 smlouvu kupní, aniž by měl v úmyslu prodat své nemovitosti, a to [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že byl jmenovaný [jméno] [příjmení] uveden úmyslně v omyl, následně řešily orgány činné v trestním řízení. Usnesením Policie České republiky o zajištění majetku dle trestního řádu [číslo jednací] ze dne 4. 6. 2015 byly předmětné nemovitosti v souvislosti s trestnou činností [jméno] [příjmení] zajištěny. [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl členem představenstva žalované [právnická osoba] a. s ., předmětné nemovitosti převedl na tuto právnickou osobu s právními účinky ke dni 30. 5. 2013. Pro své podvodné jednání byl [jméno] [příjmení] v průběhu trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 72 T 183/2019 uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu ve smyslu ustanovení § 209 odst. 1 a odst. 4 trestního zákoníku. Žalobkyně jako dědička po zůstaviteli [jméno] [příjmení] byla v rámci trestního řízení odkázána se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyně proto tvrdí, že v důsledku spáchání zločinu podvodu je uzavřená kupní smlouva ze dne 17. 9. 2012 mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] absolutně neplatná ve smyslu tehdy platné a účinné právní úpravy, tedy § 39 zákona č. 40/1964 Sb. obč. zák. Kupní smlouva proto nemá žádné právní následky a nemohlo dojít ani k převodu vlastnického práva na žalovanou [právnická osoba] a. s . Domáhá se určení, že [jméno] [příjmení] byl ke dni svého úmrtí výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí tak, aby následně mohlo dojít k dodatečnému projednání dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení] a narovnány tak řádně vlastnické vztahy k předmětným nemovitostem. 2. Žalobkyně na podané žalobě v celém rozsahu trvala. 3. Žalovaná se k věci vůbec nevyjádřila. K nařízenému jednání ve věci se bez omluvy nedostavila. 4. Z listinných důkazů obsažených ve spise bylo zjištěno, že dne 17. 9. 2012 byla uzavřena kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení], narozeným [datum], tehdy bytem [adresa žalobkyně], a [jméno] [příjmení], narozeným [datum], bytem [adresa]. října [číslo], na základě které prodal [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] nemovitosti, a to budovu [adresa] rodinný dům a pozemkovou parcelu [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše v [katastrální uzemí], za částku 450 000 Kč Kupní smlouvou ze dne 21. 5. 2013 [jméno] [příjmení] prodal uvedené nemovitosti za částku 650 000 Kč [právnická osoba] a. s., [IČO], se sídlem [adresa]. října [číslo]. [jméno] [příjmení] podal dne 15. 4. 2013 návrh na zajištění nemovitosti v souvislosti s trestním řízením pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], bylo zjištěno, že pro předmětné nemovitosti, tedy pozemkovou parcelu [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba dům [adresa] rodinný dům, je zapsáno vlastnické právo ve prospěch žalované, tedy [právnická osoba] a. s., [IČO]. Na nemovitosti váznou věcná břemena vedení kanalizace a věcné břemeno bytu pro žalobkyni, stejně jako věcné břemeno užívání pro žalobkyni a dále základní právo smluvní na částku 2 300 000 Kč pro osoby [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a poznámka o zajištění nemovitosti usnesením Policie České republiky o zajištění majetku podle ustanovení § 79d trestního řádu ze dne 4. 6. 2015 s právními účinky ke dni 8. 6. 2015. Nabývacím titulem žalované je smlouva kupní ze dne 21. 5. 2013 s právními účinky vkladu práva ke dni 30. 5. 2013. 5. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j. 72 T 183/2019-1328 ze dne 9. září 2021, který nabyl právní moci dne 9. 9. 2021, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa]. října [číslo], byl uznán vinným, že pod záminkou ručení za údajný dluh třetí osoby přiměl poškozeného [jméno] [příjmení] k podpisu zástavní smlouvy na nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa] v [část obce], vše [katastrální uzemí], a poté dne 17. 9. 2012 přiměl [jméno] [příjmení], aniž by tento měl v úmyslu svou nemovitost prodat kupujícímu [jméno] [příjmení], k podpisu kupní smlouvy ve prospěch [jméno] [příjmení], kterou připravil [jméno] [příjmení] a na základě které měl poškozený [jméno] [příjmení] od obžalovaného inkasovat v hotovosti částku 350 000 Kč, kterou však nikdy neobdržel, čímž spáchal zločin podvodu dle ustanovení § 209 odst. 1 a odst. 4 trestního zákoníku. Z rozsudku vyplývá, že [jméno] [příjmení] se výslovně vzdal práva odvolání po vyhlášení rozsudku, žalobkyně byla odkázána se svým nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních. 6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k převodu nemovitostí přípisem ze dne 11. 3. 2022, který byl doručen žalované straně 17. 3. 2022. 7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná společnost sídlí na adrese [adresa]. [anonymizováno] [číslo], [jméno] [příjmení] byl místopředsedou představenstva žalované společnosti od 12. ledna 2011 do 10. října 2014 a členem představenstva od 10. října 2014 do 3. 9. 2019. 8. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 9. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 10. Podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného a účinného do 31. 12. 2013, je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 11. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Žalobkyně je dědičkou po zemřelém synovi [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum], a to na základě usnesení Okresního soudu ve [obec] – pobočka ve [obec] č. j. 15 D 397/2015-31 ze dne 18. 1. 2016, které téhož dne nabylo právní moci. Soud má dále prokázáno, že ke dni rozhodnutí soudu jsou nemovitosti, a to pozemková parcela [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše v [katastrální uzemí], u [stát. instituce], katastrální pracoviště ve [obec] pro [územní celek], [katastrální uzemí], zapsány jako vlastnictví žalované [právnická osoba] a. s . Soud má dále v řízení prokázáno, že zůstavitel [jméno] [příjmení] dne 17. 9. 2012 podepsal listinu nazvanou„ Kupní smlouva“, na základě které bylo zapsáno vlastnické právo k předmětným nemovitostem ve prospěch [jméno] [příjmení]. Dne 21. 5. 2013 pak [jméno] [příjmení] uzavřel smlouvu označenou jako smlouva kupní k předmětným nemovitostem s žalovanou společností, která, jak je již shora uvedeno, je nyní zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí. [jméno] [příjmení] byl ke dni podpisu obou shora uvedených smluv místopředsedou představenstva žalované [právnická osoba] a. s . Soud má dále prokázáno, že [jméno] [příjmení] se jednáním ze dne 17. 9. 2012 vůči zůstaviteli [jméno] [příjmení] dopustil zločinu podvodu. Pro toto jednání byl Okresním soudem v Ostravě ve věci 72 T 183/2019 uznán vinným rozsudkem ze dne 9. 9. 2021, který téhož dne nabyl právní moci a odsouzen pro spáchání zločinu podvodu ve smyslu ustanovení § 209 odst. 1 a odst. 4 trestního zákona. Soud proto dospěl k závěru, že právní úkon kupní smlouva ze dne 17. 9. 2012 je neplatným právním úkonem, neboť odporuje zákonu ve smyslu shora citovaného ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., platného a účinného do 31. 12. 2013. Stejně tak následná kupní smlouva uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou dne 21. 5. 2013 je ze stejných důvodů neplatná, když jmenovaný [jméno] [příjmení], který byl zároveň statutárem žalované společnosti, věděl a musel vědět, že se na zůstaviteli dopustil trestného jednání a tedy že platně a řádně své vlastnické právo k předmětným nemovitostem nenabyl a nemohl proto řádně převést vlastnické právo k uvedeným nemovitostem na třetí osobu, tedy žalovanou. K otázce dobrých mravů na straně žalované soud zdůrazňu