17 C 66/2022-17 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částek uvedených ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že uzavřela s žalovaným dne 24. 5. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 100.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 13 % p.a. hradit v dohodnutých splátkách. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně ke dni 15.4.2021 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se žalobou domáhá nesplacené jistiny ve výši 68.194,45 Kč, smluvních poplatků ve výši 2.850 Kč a příslušenství uvedeného ve výroku I tohoto rozsudku. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného zjišťována z jeho údajů, z bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, databáze MVČR a z interních zdrojů. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ve smyslu § 115a o.s.ř. soud ve věci nenařizoval jednání. 4. Ze smlouvy o úvěru, produktových podmínek a sazebníku soud zjistil, že dne 24. 5. 2017 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o úvěru, jejímž obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč a závazek žalovaného splatit úvěr, včetně pojištění, úroku ve výši 13 % ročně a poplatků dle sazebníku banky v 96 splátkách po 1.830,73 Kč měsíčně, počínaje dnem 18. 6. 2017 Smlouva odkazuje na produktové podmínky, ve kterých je obsaženo ujednání o právu žalobkyně na zesplatnění všech závazků dlužníka při prodlení. 5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne 24. 5. 2017 uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, hradí splátky ve výši 4.200 Kč měsíčně, předložil potvrzení o příjmu, dle kterého činil jeho průměrný měsíční čistý příjem ze zaměstnání 28.849 Kč. Prohlásil, že proti němu není vedeno žádné soudní řízení, nemá daňové nedoplatky ani nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění či sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 6. Z výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně dne 24. 5. 2017 poskytla žalovanému částku 100.000 Kč. 7. Oznámením ze dne 15. 4. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku jeho prodlení prohlásila úvěr za splatný. 8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci, uzavření úvěrové smlouvy, poskytnutí úvěru. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Úroky z prodlení z přiznané jistiny byly přiznány v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15.970,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.842 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71.044,45 Kč sestávající z částky 3.980 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, žaloba) a z částky 1.990 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění – chybí právní rozbor věci) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10.850 Kč ve výši 2.278,50 Kč. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 o.s.ř.