18 C 124/2022-20 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši 27 666 Kč za dobu od 18. 10. 2019 do 31. 1. 2020, po kterou bylo vozidlo žalovaného [registrační značka] (žalobkyně specifikovala i VIN kód a číslo technického průkazu) provozováno bez pojištění odpovědnosti, a dále také nákladů na uplatnění příspěvku (poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva) ve výši 300 Kč a úrokového příslušenství. Žalovaný se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřil. Skutečnosti uvedené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění: Z údajů o vozidle bylo zjištěno, že žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla. Z výzvy žalobkyně k úhradě příspěvku bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku nepojištěného vozidla za shora specifikované období ve výši celkem 27 666 Kč (261 Kč x 106 dnů) a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy. Následně byl žalovaný o žalovanou částku upomínán upomínkou ze dne 19. 8. 2020, 2. 10. 2020 a 13. 12. 2021 a dále předžalobní výzvou ze dne 8. 2. 2022. V posuzovaném případě žalobkyně prokázala, že vozidlo specifikované v žalobě bylo v předmětném období registrováno (evidováno) na osobu žalovaného. Právě žalovanému tedy vznikla zákonná povinnost – neuhradil-li k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti – zaplatit žalobkyni coby aktivně legitimovanému subjektu příspěvek podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za uvedené časové období. Žalovaný neprokázal, že by splnil povinnost pojistit své vozidlo a neprokázal platbu žalované částky. Jako důvodný je hodnocen i požadavek na zaplacení částky spojené s uplatňováním předmětného příspěvku. Nároky žalobkyně tedy byly uplatněny důvodně, a to v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. a související prováděcí vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost uhradit peněžní plnění v tam uvedeném rozsahu. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení z jistiny bylo přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při aplikaci § 14b advokátního tarifu. Procesně úspěšné žalobkyni tak byla přiznána náhrada nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 119 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění), 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 21% DPH ve výši 252 Kč, celkem tedy 2 571 Kč.