18 C 69/2022-19 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve výši 5 922 Kč za dobu od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019, po kterou bylo vozidlo žalované (žalobkyně specifikovala registrační značku, VIN kód a číslo technického průkazu) provozováno bez pojištění odpovědnosti, a dále také nákladů na uplatnění příspěvku (poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva) ve výši 300 Kč. Žalobkyně se také domáhala zákonných úroků z prodlení v rozsahu vymezeném výrokem I. a II. tohoto rozsudku. 2. Žalovaná se k podané žalobě v poskytnuté lhůtě ani později nevyjádřila. Skutečnosti uvedené v žalobě neučinila v řízení spornými. 3. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. V posuzovaném případě žalobkyně prokázala, že vozidlo specifikované v žalobě bylo v předmětném období registrováno (evidováno) na osobu žalované. Právě žalované tedy vznikla zákonná povinnost – neuhradila-li k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti – zaplatit žalobkyni coby aktivně legitimovanému subjektu příspěvek podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, za uvedené časové období. Žalovaná neprokázala, že by splnila povinnost pojistit své vozidlo a neprokázala platbu žalované částky. Jako důvodný je hodnocen i požadavek na zaplacení částky spojené s uplatňováním předmětného příspěvku. Nároky žalobkyně tedy byly uplatněny důvodně, a to v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. a související prováděcí vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 5. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost uhradit peněžní plnění v tam uvedeném rozsahu. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení z jistiny bylo přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta co do části požadovaného úroku z prodlení, neboť zákon ani dohoda účastníků neupravily možnost požadovat úroky z prodlení také z nákladů na vymáhání. 7. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při aplikaci § 14b advokátního tarifu. Procesně úspěšné žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění), 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč.