11 C 111/2020-58 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], ve znění jeho doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 923,35 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou dohodu o uznání dluhu. Žalovaná v ní uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše celkem ve výši 7 423,35 Kč. Zároveň se zavázala uhradit jej žalobkyni ve 14 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaná však svému závazku nedostála, když se dostala do prodlení s úhradou druhé a třetí splátky. Žalobkyně se proto rozhodla využít svého smluvního oprávnění a odeslala žalované dne [datum] oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. V rámci dopisu byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, která v zesplatněné výši činila 6 923,35 Kč (původní dlužná částka 7 423,35 Kč po odečtení jedné uhrazené splátky ve výši 500 Kč). Žalovaná na svůj dluh do data podání žaloby kromě jedné splátky ve výši 500 Kč neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se na výzvu soudu ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze Splátkové dohody uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako věřitelem, a žalovanou jako klientem, bylo zjištěno, že žalobkyně nabyla od [obchodní společnost] [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] peněžitou pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy č. [zkratka] [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [obchodní společností] ve výši 7 423,35 Kč. Žalovaná v této dohodě uznala svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu i výše, přičemž se zavázala dlužnou částku v celkové výši 7 423,35 Kč uhradit 14 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 500 Kč od první do třinácté splátky a poslední čtrnáctou splátkou ve výši 923,35 Kč. Splátky se žalovaná zavázala hradit na bankovní účet žalobkyně [číslo] pod variabilním symbolem [číslo]. Datum splatnosti první splátky bylo [datum], druhé až třinácté splátky k 23. dni v měsíci a čtrnácté splátky [datum]. Dle čl. 6 dohody, v případě, že se klient ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má [žalobkyně] právo učinit svým oznámením celý dluh klienta okamžitě splatným. [Žalobkyně] odešle klientovi oznámení o zesplatnění dluhu s výzvou k neprodlené úhradě celé dosud nesplacené části pohledávky včetně příslušenství a veškerých práv s ní spojených. 4. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná informována žalobkyní o zesplatnění dluhu ve výši 6 923,35 Kč. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky spolu s úrokem z prodlení z této částky do [datum] nejpozději do [datum]. 5. Předžalobní upomínkou z téhož dne, danou k poštovní přepravě dne [datum], byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. 6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu uznání dluhu žalovanou. Soud k dané problematice uvádí, že uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem, který zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní úkony je k jeho platnosti třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh, uvedení důvodu dluhu a jeho výše. Má-li mít právní důsledky v podobě přetržení promlčení, je nutné, aby došlo k uznání práva jak co do důvodu, tak co do výše. Pokud jde o uznání práva co do důvodu, nemusí sice být tento důvod vždy v listině obsahující uznání práva uveden výslovně, ale musí být jednoznačně dovoditelný. V souladu se zákonnou dikcí je pro platné uznání dluhu nezbytné, aby toto uznání bylo učiněno písemně a aby byl dluh určený jednak co do důvodu, tak i výše. Žalobkyní předložené uznání dluhu žalované ze dne [datum] splňuje požadavek ve vztahu k písemné formě a je z tohoto uznání zcela jasné, jakou finanční částku žalovaná uznává. Pokud se jedná o důvod uznání, pak z uznání vyplývá, že se jedná o závazek vzniklý ze smlouvy č. [zkratka] [číslo] uzavřené mezi žalovanou a [obchodnís společností]. Soud provedl kontrolu předmětné smlouvy a zjistil, že smlouva o zápůjčce č. [zkratka] [číslo] byla mezi žalovanou a [obchodní společností], [IČO], uzavřena dne [datum], výše zápůjčky činila 7 000 Kč, úrok byl sjednán na 1 400 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek činila 4 200 [Obchodní společnost] následně pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [obchodní společnost] [forma], zapsaná v [anonymizováno] obchodním resjtříku pod reg. [číslo] tato pohledávku dále postoupila na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. S ohledem na výše uvedené je uznání dluhu určité i co do důvodu jeho uznání. 9. Jak bylo uvedeno výše, uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít skutečnost za prokázanou. V řízení tedy mohou nastat jen dvě možné situace – buď platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka, za prokázanou, anebo vyšel v řízení najevo její opak (obsah domněnky byl vyvrácen důkazem opaku, tj. důkazem, že skutečnost je v konkrétním případě právě opačná, než jak ji uvádí domněnka). Za situace platného uznání závazku nelze učinit závěr, že oprávněný věřitel neunesl ohledně skutečnosti, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, důkazní břemeno (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, 32 Cdo 170/2010). 10. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobkyně soudu předložila uznání dluhu žalované, ve kterém je uveden důvod uznání i výše uznané částky, za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná, tedy netvrdila a neprokázala, že by uznaný závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného, má soud za prokázané, že dluh žalované vůči žalobkyni v době uznání trval. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal povinností zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 923,35 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícím po dni uplynutí lhůty k úhradě zesplatněné pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení, když k okamžité splatnosti celého dluhu došlo v souladu s čl. 6 splátkové dohody po neuhrazení dvou splátek (prodlení s druhou splátkou splatnou dne [datum] a třetí splátkou splatnou dne [datum]). 11. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má tak proti žalované, která úspěch ve věci neměla, nárok na plnou náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, konkrétně z § 14b, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč 200 Kč (neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč). Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za 2 úkony právní služby v plné výši (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé) ve výši 400 Kč a za 1 úkon právní služby v poloviční výši 100 Kč (za jednoduchou výzvu k plnění), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč úkon ve výši 300 Kč (za přípravu a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzvu k plnění) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona (zákona o DPH), tj. z částky 800 Kč, ve výši 168 Kč Celkem žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 36