12 C 122/2019-92 — Okresní soud ve Vyškově

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 60.675 Kč se shora vymezeným příslušenstvím. Žalobu založila na tvrzení, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o spolupráci (dále též„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo ze strany žalovaného zajištění služby nakladatelství a vydavatelství spojené s prodejem románu [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, přičemž za tuto činnost se žalobkyně zavázala žalovanému zaplatit vzniklé náklady podle jejich skutečné výše s nejvýše 10 % marží. Dále se žalobkyně zavázala žalovanému zaplatit 10 % provizi ze zisku z každé prodané knihy, mimo knih prodaných oficiální distribucí, a to podle vyúčtování prováděného v 6 měsíčních intervalech. K žádosti žalobkyně žalovaný nedoložil žalobkyni podklady o vynaložených nákladech na zajištění služeb dle předmětu uzavřené Smlouvy. Ač žalovaný od dodavatelské [právnická osoba], měl převzít celkem 3.000 ks knih, žalobkyni předal pouze 2.700 ks knih, i když žalobkyně žalovanému uhradila za 3.000 ks knih částku 180.290 Kč (bez DPH celkem 149.000 Kč). Jelikož žalobkyně od žalovaného neobdržela přehled o skutečných vynaložených nákladech na vydání knihy, sama zjišťovala údaje pro vydání knihy a zjistila, že náklady na vyhotovení 3.000 ks knih (knihy uvedené v předmětu smlouvy) činily na 1 ks 41,10 Kč, tedy při 3.000 ks knih celkem 123.300 Kč (bez DPH) (149.193 Kč včetně DPH), což je značně odlišná nabídka od skutečně fakturované částky žalovaným, neboť rozdíl činí 31.097 Kč; o tuto částku se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil. 2. Dále se podle žaloby žalovaný na úkor žalobkyně obohatil o částku 14.659 Kč, jež byla účtována fakturou [číslo] která měla pokrýt podle tvrzení žalovaného údajnou provizi podle smlouvy. Žalovanému ovšem nárok na zaplacení této marže podle žalobkyně nevznikl, neboť provize byla sjednána pouze a výlučně jako 10 % provize ze zisku z každé prodané knihy, a byla-li žalovanému tato částka uhrazena, jedná se podle žalobkyně zjevně o plnění bez právního důvodu. 3. Žalobkyně v žalobě vyložila, že jelikož jí žalovaný nedodal chybějících 300 ks knih, požaduje žalobkyně po žalovaném v tomto rozsahu rovněž vydání bezdůvodného obohacení, kdy rozdíl v uhrazeném nákladu na nedodaných 300 ks knih činí 14.919 Kč. K této částce žalobkyně dospěla takto: při obvyklých nákladech na vyhotovení 3.000 Ks knih stanovených [právnická osoba] (149.193 Kč včetně DPH), představují náklady na jednu knihu 41,10 Kč. Vynásobeno počtem 300 knih se pak jedná o částku 12.330, Kč bez DPH, tj. 14.919 Kč včetně DPH. 4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření k žalobě (na [číslo listu]) mj. uvedl, že celkové náklady bez DPH na tisk a sazbu činí 178.600 Kč bez DPH. Podle ujednání ve Smlouvě byl žalovaný oprávněn připočítat marži ve výši 10 %, tj. částku 17.860 Kč; celkově byl tedy žalovaný oprávněn fakturovat částku ve výši 196.460 Kč bez DPH, včetně DPH tedy částku 237.716,60 Kč. Oproti takto vzniklým skutečným nákladům žalovaný fakturoval žalobkyni částku ve výši 193.115 Kč bez DPH, tj. vč. DPH částku 233.669 Kč. Žalovaný tedy žalobkyni vyfakturoval částku o 3.345 Kč nižší, než byl ve skutečnosti oprávněn dle Smlouvy fakturovat. Nepravdivé je tvrzení žalobkyně o nedodání 300 ks knih. Podle potvrzení tiskárny [právnická osoba] si totiž tento počet knih osobně převzal jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] dne [datum], což žalovaný prokazuje čestným prohlášením [jméno] [příjmení], který tuto zakázku vyřizoval a osobně jednal s jednatele žalobkyně. Žalovaný proto navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5. Soud v této věci učinil z níže uvedených důkazů následující skutková zjištění. 6. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o spolupráci („ Smlouva“), jejímž předmětem bylo vydání románu [jméno] [příjmení], jednatele žalobkyně, s názvem„ [název knihy]“ (dále též„ kniha“). Ve smlouvě bylo ujednáno, že:„ [jméno] [příjmení], zastupující nakladatelství a vydavatelství [název], přebírá záštitu nad expanzí románu v knižní a filmové podobě.“ Předmětem Smlouvy bylo zajištění služeb nakladatelství a vydavatelství,„ jakými jsou např. zpracování textových dat, sazba, předání tiskových dat do tiskárny, zadání tisku, zpracování křestních knih, dále pomoc s přípravou a realizací křtů, služby související s úspěšným umístěním románu na českých a zahraničních trzích (mimo oficiální distribuce) a s natočením filmu podle předlohy románu.“ Podle této smlouvy se žalobce zavázal žalovanému uhradit„ vzniklé náklady podle jejich skutečné výše s nejvýše 10 % marží pro nakladatelství a uhradit 10 % provizi ze zisku z každé prodané knihy – mimo knih prodaných oficiální distribucí – podle vyúčtování prováděného v 6měsíčních intervalech (k [datum] a [datum]).“ (zjištěno ze smlouvy na [číslo listu]). 7. Ze shodných tvrzení účastníků pak soud vzal za prokázané, že předmětem Smlouvy bylo vydání celkem 3.000 ks knih. 8. Při soudním jednání konaném dne [datum] strany učinily nesporným, že žalobkyně uhradila žalovanému za jím vyúčtované náklady spojené s vydáním knihy celkem částku 233.669 Kč včetně 21 % DPH (viz [číslo listu]). Tomu ostatně vyplývají zjištění z fakturace provedené žalovaným vůči žalobkyni (fakturováno včetně 21 % DPH): faktura [číslo] na částku 27.830 Kč za předtiskové zprávy, sazbu a přidělení ISBN (zjištěno z cit. faktury na [číslo listu]), faktura [číslo] na částku 90.145 Kč za zálohu na tiskařské práce (zjištěno z cit. faktury na [číslo listu]), faktura [číslo] na částku 3.630 Kč za sazbu knihy – doplatek (zjištěno z cit. faktury na [číslo listu]), faktura [číslo] na částku 7.260 Kč za tisk 3 ks křestové knihy, ruční sazba (zjištěno z cit. faktury na [číslo listu]), faktura [číslo] na částku 90.145 Kč za tiskařské práce – doplatek (zjištěno z cit. faktury na [číslo listu]), a faktura [číslo] na částku 14.659 Kč za provize podle Smlouvy (zjištěno z cit. faktury na [číslo listu]). 9. Žalovaný v souvislosti splněním podle Smlouvy vynaložil následující náklady na vydání knihy: a) tisk knihy u [právnická osoba] – vyúčtováno cit. tiskárnou žalovanému fakturou [číslo] na částku 164.340 Kč (zjištěno z cit. faktury na [číslo listu]), kterou žalovaný uhradil této tiskárně ve dvou platbách, nejdříve ve výši 50.000 Kč v hotovosti dne [datum] (zjištěno ze sdělení tiskárny na [číslo listu] a dále z pokladní dokladu na [číslo listu]), a poté dne [datum] bankovním převodem částky ve výši 114.340 Kč (zjištěno ze sdělení tiskárny na [číslo listu] a dále z potvrzení o platbě na [číslo listu]); b) sazba knihy u [titul] [jméno] [příjmení] – vyúčtováno fakturou [číslo] na částku 25.000 Kč (zjištěno z cit. faktury na [číslo listu]), kterou žalovaný uhradil [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] (zjištěno z příjmového pokladního dokladu na [číslo listu]); c) sazba pro 3 výtisky knihy, ruční výroba pro křest, u [titul] [jméno] [příjmení] – vyúčtováno fakturou [číslo] na částku 4.200 Kč (zjištěno z cit. faktury na [číslo listu]), kterou žalovaný uhradil [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] (zjištěno z příjmového pokladního deníku na [číslo listu]). 10. Součet výdajů ad a) až c) tedy činí celkem částku (bez DPH) 178.600 Kč, s 21 % DPH částku 216.106 Kč. 11. K těmto nákladům dále žalovaný ve fakturaci vůči žalobkyni připočítal ještě částku 14.659 Kč coby 10 % marži, a to již dle shora cit. faktury [číslo] na [číslo listu], ačkoliv žalovaný zdůrazňoval, že správně mohl 10 % provizi účtovat z částky 178.600 Kč, tj. na částku 17.860 Kč. 12. Jak již shora bylo zjištěno, ve skutečnosti žalovaný účtoval celkem žalobkyni nižší částku – 233.669 Kč, která mu žalobkyní byla také uhrazena. 13. Pokud jde o podmínky pro účtování 10 % marže, tato problematika byla účastníky vyjasněna při soudním jednání konaném dne [datum] (protokol o jednání na [číslo listu]). Jak totiž zjistil soud při tomto jednání, účastníci ve Smlouvě pojali jiný význam pojmu„ obchodní marže“. Marže totiž v obchodní praxi je považována jako rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou zboží, vyjádřená (v tuzemsku) v korunách nebo v procentech, kdy za základ je považována prodejní cena; z pohledu obchodní praxe tudíž marže není pouhé sjednané procentní navýšení z nákladové ceny zboží (např. při výrobní ceně zboží 100 Kč a jeho prodejní ceně 150 Kč je rozdíl 50 Kč ze základu 150 Kč, což představuje marži 33,3 %); marže v tomto smyslu tedy vyjadřuje, kolik obchodník na prodeji zboží ve skutečnosti vydělal. 14. V této věci podle Smlouvy ovšem účastníci si sjednali a při soudním jednání stvrdili, že v jejich případě marže má být chápána tak, že jde pouze o procentní navýšení ze skutečných nákladů, které vynaložil žalovaný na výtisk uvedené knihy, tedy 10 % ze žalovaným tvrzených a shora již soudu doložených, respektive prokázaných nákladů ve výši 178.600 Kč, ačkoliv nakonec žalovaný žalobkyni vyúčtoval marži v nižší částce, a to na již shora opakovaně uvedenou částku 14.659 Kč. 15. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], zaměstnance [právnická osoba] ze dne [datum] (na [číslo listu]) soud zjistil, že dne [d