4 C 275/2018-75 — Okresní soud ve Vyškově

1. Na návrh žalobkyně bylo u Okresního soudu ve Vyškově zahájeno řízení o stanovení výživného a zajištění úhrady některých nákladů neprovdané matce. Žalobkyně navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost přispívat na její výživu částkou 1.500 Kč měsíčně po dobu mateřské dovolené a částkou 1.500 Kč měsíčně pro dobu, kdy bude pobírat rodičovský příspěvek. Dále požadovala náklady spojené s těhotenstvím ve výši 3.867 Kč a náklady spojené s pořízením výbavičky pro novorozence ve výši 9.612 Kč. Návrh podaný dne 9. 11. 2018 odůvodnila tím, že očekává narození dítěte, jehož otcem žalovaný. Je svobodná a je na mateřské dovolené. Dále podrobně popsala náklady spojené s těhotenstvím a náklady s pořízením výbavičky pro dítě. 2. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], soud přerušil řízení do pravomocného skončení řízení o určení a popření otcovství vedeného u Okresního soudu pro Brno venkov pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo určeno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] je otcem nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum] z matky [celé jméno žalobkyně]. V tomto rozsudku bylo dále rozhodnuto, že se nezletilá svěřuje do péče matky a otec je povinen přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 2.600 Kč měsíčně. V návaznosti na toto rozhodnutí soud usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodl o pokračování v řízení. 3. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznával a navrhl zamítnutí žaloby. 4. Soud provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu Brno - venkov č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], jehož obsah byl shora popsán. Dále výpověďmi žalobkyně i žalovaného, zprávami České správy sociálního zabezpečení, Úřadu práce ČR, Finančního úřadu pro [územní celek], nájemními smlouvami, doklady o placení nájemného, žalobkyní předloženými pokladními doklady a výpisem z účtů žalovaného a zjistil následující skutkový stav: -) z rozsudku Okresního soudu Brno venkov soud zjistil, že byl žalovaný určen otcem nezletilé [jméno] [příjmení], narozené [datum] žalobkyni. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že je svobodná, bydlí u přítele, kde platí příspěvek na inkaso asi 1.300 Kč. Zatím má jednu vyživovací povinnost. Je na rodičovské dovolené, příspěvek z rodičovské dovolené má 10.000 Kč měsíčně. Půl roku pobírala mateřskou asi 16.000 Kč. K dotazu soudu doplnila, že na náklady spojené s těhotenstvím a pořízením výbavy pro nezletilé dítě dosud žalovaný žádným způsobem nepřispěl. Hradil pouze náklady stanovené na výživné pro dítě opatrovnickým soudem.; -) z výpovědi žalovaného vyplývá, že bydlí u rodičů. Poslední 4 měsíce je v pracovní neschopnosti, přišel o pravidelný příjem, tím si musel půjčit od rodičů 15.000 Kč, které již vrátil. Je zaměstnán ve [název] [zaměstnavatele] s měsíčním příjmem asi 27. 000 Kč. Dohodnut je s rodiči na tom, že jim má přispívat na domácnost, ale zatím na to neměl prostředky. Majetek nebo příjem z majetku nemá, jiné vyživovací povinnosti nemá. Má úvěr 171.000 Kč, který si bral před 4 lety. Chtěl odejít na byt, ale nevyšlo to. Pak si bral dalších 100.000 Kč a doplácet má asi 70.000. Měsíčně platí dohromady asi 5.500 Kč. Nyní mu hrozí, že přijde o zaměstnání. Platí 2 pojistky v celkové výši 1.250 Kč měsíčně; -) žalovaná doložila množství pokladních dokladů. Účty z lékárny Benu, obchodních řetězců Tesco, Penny Market, Pepco, Unihoby z nichž se podává, že nakupovala těhotenské potřeby, výbavu pro novorozence a další kojenecké zboží. U jednání pak doložila doklad o koupi kočárku v ceně 6.396 Kč se zálohou 1.100 Kč; -) úřad práce k osobě matky sdělil, že dávky v hmotné nouzi a příspěvek na péči nepobírá, Bylo jí vyplaceno porodné 13.000 Kč a pobírá přídavky na děti 800 Kč měsíčně; -) Česká správa sociálního zabezpečení Brno - venkov sdělila k osobě matky, že není vedena jako OSVČ. Je dosud jako zaměstnanec u zaměstnavatele [název] [zaměstnavatele]; -) z výpisu z účtu žalovaného se podává, že je pravidelně poukazováno na účet žalované 2.600 Kč z titulu výživného. 5. Podle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. 6. Podle § 922 odst. 2 o. z., výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 7. Podle § 913 odst. 1 o. z., jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 8. Na základě provedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou rodiči nezletilé [jméno] [příjmení], [datum narození], přičemž dítě se narodilo mimo manželství. Účastníci měli známost jen do dubna [rok] a nežijí spolu. Žalovaný na výživu žalobkyně v rozhodném období, tedy s odkazem na ustanovení § 920 odst. 1 o. z., po dobu 2 let od narození dítěte, tj. od 22. 11. 2018 do 22. 11. 2020, nepřispíval. Přisívá toliko soudem stanoveným výživným pro nezletilé dítě. Jelikož má žalobkyně dle výše citovaných ustanovení § 920 o. z. a § 922 o. z. nárok na vyplácení výživného na svou osobu od žalovaného po dobu 2 let od narození dítěte, a to právo na přiměřené výživné, tak mohly být uspokojovány všechny její odůvodněné potřeby, shledal soud návrh žalobkyně, co do jeho podstaty jako důvodný a žalobkyni přiznal v souladu s její žalobou výživné za dobu od 22. 11. 2018 do 22. 5. 2019 (tedy šestiměsíční doba mateřské dovolené) výživné v částce 1.000 Kč měsíčně a následně pro období, kdy již žalobkyně pobírá jen rodičovský příspěvek z dávek sociálního zabezpečení částku 1.500 Kč měsíčně, a to do 22. 11. 2020. Takto je žalovaný z titulu výživného povinen uhradit žalobkyni částku 33.000 Kč. Při stanovení konkrétní výše výživného soud vycházel ze zjištěných poměrů na straně žalobkyně i žalovaného, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že zatím mají oba jen jednu vyživovací povinnost ke společnému dítěti a výživné na dceru bylo žalovanému soudem stanoveno ve výši 2.600 Kč měsíčně. Žalobkyně je po celé rozhodné období na rodičovské dovolené a její příjem tvořil pouze rodičovský příspěvek a nadále tvoří dávky státní sociální podpory. Žalovaný pracuje ve [právnická osoba] s příjmem asi 22.000 Kč měsíčně. Takto zjištěným poměrům na straně žalobkyně i žalovaného odpovídá výživné neprovdané matky v částce 1.000 Kč prvních šest měsíců od porodu a 1.500 Kč pro zbytek rozhodného období v souladu s jejím návrhem. 9. Náklady spojené s těhotenstvím představují náklady vynaložené na pořízení těhotenského ošacení, léků, lékařské péče, jízdného do zdravotnických zařízení, náklady spojené s porodem a náklady vynaložené v souvislosti s vlastním pobytem v porodnici. 10. Žalobkyně pak doklady doložil pořízení základní výbavičky pro novorozence, kterou vyčíslila částkou 9.612 Kč a na níž se musí taktéž žalovaný poměrně podílet. Tyto náklady je třeba oddělit od nákladů dítěte, které jsou hrazeny v rámci vyživovací povinnosti rodičů k dítěti a které hradí žalovaný v rámci své vyživovací povinnosti rozhodnutím soudu určení. Částka 9.612 Kč představuje žalobkyní doloženou poměrnou část nákladů spojenou s pořízením výbavičky, jako samostatný nárok z titulu ustanovení § 920 odst. 3 o. z., když návrh žalobkyně podávala 9. 11. 2018, tedy před narozením dítěte a pořízení těchto nákladů při podání návrhu doložila. 11. Součtem jednotlivých plnění, tedy výživné matky za dobu trvání rodičovské dovolené 6.000 Kč za prvních 6 měsíců matky na rodičovské dovolené, dále za 18 měsíců, kdy pobírá rodičovský příspěvek 27.000 Kč, náklady spojené s těhotenstvím 3.867 Kč a náklady na pořízení výbavičky 9.612 Kč činí pohledávka dohromady 46.479 Kč. 12. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 o. s. ř. Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Vzhledem k tomu, co o svých poměrech uvedl žalovaný ve své účastnické výpovědi, umožnil mu soud pohledávku splácet v pravidelných měsíčních splátkách, tak aby nebyla aktuálně ohrožena jeho finanční situace. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení se sice opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy by plně úspěšná žalobkyně měla nárok na náhradu nákladů řízení, v souvislosti s tímto řízením však náklady nevznikly, respektive náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovala. 14. Jelikož žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. f)