4 C 82/2021-76 — Okresní soud ve Vyškově

1. Původní žalobkyně se návrhem doručeným soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 12 277,09 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru. Původní žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel prostřednictvím elektronické komunikace se společností [právnická osoba] smlouvu ke službě [název] účet, ke kterému mu byla vystavena [název] karta, prostřednictvím které měl možnost činit platby až do schváleného kreditního rámce a mohl si zde odložit platby až o 45 dní. Žalovanému byly prostřednictvím karty poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 978,09 Kč, žalovaný provedené transakce nezaplatil a ocitl se následující den po datu splatnosti v prodlení. Původní žalobkyně dále požadovala uhradit poplatek z prodlení ve výši 2 299 Kč. Následně byl soudem připuštěn vstup žalobkyně do řízení na místo původní žalobkyně. Žalobkyně dne 16. 8. 2021 upřesnila žalobu, když uvedla, že žalovaný čerpal v listopadu 2019 prostřednictvím [název] karty částku 6 444,19 Kč, tuto ve lhůtě splatnosti nezaplatil, proto byl několikrát upomínán a byla mu účtován poplatek ve výši 1 295 Kč (tj. 550 Kč + 745 Kč) a za prosinec 2019 uskutečnil platby 3 533,90 Kč, které ve lhůtě splatnosti neuhradil, a proto požaduje poplatek ve výši 1 004 Kč (tj 550 Kč + 454 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Ze smlouvy ke službě [název] účet ze dne 21. 10. 2019, kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím komunikace na dálku uzavřel se společností [právnická osoba] ujednání, ve kterém se [právnická osoba] zavázala zřídit žalovanému službu [název] účet, prostřednictvím kterého byl žalovaný oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby a žalovaný se zavázal hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Dle čl. 2 smlouvy, pokud žalovaný neuhradí alespoň 10 % z částky čerpání, stane se vyúčtování splatným v celém rozsahu a žalovanému vznikne povinnost uhradit kromě dlužné částky i účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení ve výších dle obchodních podmínek. Dle všeobecných obchodních podmínek k [název] účtu, včetně ceníku, činí účelně vynaložené náklady při 5 dnech po splatnosti vyúčtování částku 150 Kč, při 10 dnech po splatnosti 250 Kč, při 15 dnech po splatnosti 350 Kč, při 20 dnech po splatnosti 450 Kč, při 25 dnech po splatnosti 550 Kč a při 30 a více dnech po splatnosti 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. Z předávacího protokolu vyplývá, že žalovaný 22. 11. 2019 převzal zásilku od [právnická osoba], která měla údajně obsahovat [název] kartu. Z e-mailu ze dne 1. 12. 2019 zaslaného na adresu [email] vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě vyúčtování ve výši 6 444,19 Kč do 15. 12. 2019. Dále byl žalovaný celkem pětkrát vyzýván k úhradě tohoto vyúčtování, s upozorněním, že mu byly účtovány poplatky. Dle souhrnného vyúčtování za listopad 2019 žalovaný uskutečnil z [název] účtu platby ve výši 6 444,19 Kč a dále mu byl účtován poplatek z prodlení ve výši 1 295 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 233,84 Kč. Z e-mailu ze dne 1. 1. 2020 zaslaného na adresu [email] vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě vyúčtování ve výši 10 328,09 Kč do 15. 1. 2020. Dále byl žalovaný celkem pětkrát vyzýván k úhradě tohoto vyúčtování, s upozorněním, že mu byly účtovány poplatky. Dle souhrnného vyúčtování za prosinec 2019 žalovaný uskutečnil z [název] účtu platby ve výši 3 533,90 Kč a dále mu byl účtován poplatek z prodlení ve výši 1 004 Kč a smluvní pokuta ve výši 723,52 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 8. 2020 soud zjistil, že zástupkyně původně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání. 7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 9. 9. 2019 ujednání, ve kterém se zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto vyčerpané finanční prostředky splácet. V listopadu 2019 žalovaný čerpal částku 6 444,19 Kč, kterou neuhradil ve lhůtě splatnosti do 15. 12. 2019 a bylo mu postupně zasláno několik upomínek k úhradě a v prosinci 2019 čerpal částku 3 533,90 Kč, kterou rovněž ve lhůtě splatnosti do 15. 1. 2020 neuhradil a opět byl proto upomínán. 8. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ujednání, v němž se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit a zaplatit úrok. Soud dospěl k závěru, že mezi smluvními stranami byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Žalovaný tak je povinen žalobkyni, na kterou pohledávka za žalovaným přešla, uhradit částku 9 978,09 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, je povinen zaplatit i zákonný úrok z prodlení z této částky od 16. 1. 2020 do zaplacení. Dále je žalovaný povinen zaplatit i účelně vynaložené náklady spojené s prodlením žalovaného ve výši 2 299 Kč. 9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byl úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupkyni žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále advokátce náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupkyně žalobkyně částku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 252 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 452 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč. 10. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.