7 C 131/2019-53 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum], domáhala se žalobkyně určení výživného manželky, počínaje dnem podání žaloby ve výši 5.000 Kč měsíčně a počínaje dnem [datum] do [datum] ve výši 6.000 Kč měsíčně. Svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovaným jsou dosud manželé. Manželství bylo uzavřeno dne [datum]. V současné době žije s nezletilou dcerou a synem v rodinném domě v [obec a číslo] a žalovaný jí přispívá pouze na výživu nezletilých dětí. Ona sama je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 12.800 Kč, avšak od [anonymizováno] [rok] bude pobírat pouze mateřskou ve výši 7.200 Kč. Žádný jiný příjem nemá. 2. Žalovaný v písemném vyjádření ze dne [datum] uvedl, že požadovaná výše výživného manželky nekoresponduje s výší jeho příjmů, kdy jako OSVČ nemá pravidelný měsíční příjem, ale tento je určován podle sezonních prací a v průměru činí 18.000 Kč až 19.000 Kč měsíčně. Ale ještě má výdaje se sociálním a zdravotním pojištění. Dále uvedl, že částečně hradí i náklady v domě a to satelit, internet a plyn. 3. Soud provedl důkazy oddacím listem účastníků, rodnými listy nezletilých dětí účastníků, rozsudkem zdejšího soudu, oznámením o přiznání peněžité pomoci, potvrzeními o provedení transakce, daňovým dokladem ze dne [datum], fakturou ze dne [datum], stvrzenkami, přiznáními k dani z příjmů, výpisem z katastru nemovitostí, připojeným opatrovnickým spisem. 4. Oddacím listem bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství se narodily dvě nezletilé děti a to dne [datum] [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [příjmení]. Rozsudkem zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] bylo pravomocně rozvedeno manželství účastníků. 5. Přípisem ze dne [datum] bylo žalobkyni oznámeno přiznání peněžité pomoci v mateřství v období od [datum] do [datum] v denní výši 508 Kč. 6. Žalobkyně doložila, že dne [datum] uhradila na účet Komerční banky částku 1.500 Kč (E.ON), dne [datum] částku 400 Kč (vodárny [obec]), dne [datum] na účet ČSOB částku 135 Kč (poplatky ČT) a dne [datum] na účet České spořitelny částku 350 Kč (školka). Fakturou č. FV- [rok] [číslo] bylo vyúčtováno vodné a stočné s tím, že byla vyúčtována částka 1.421 Kč za období od [datum] do [datum]. Fakturou ze dne [datum] bylo vyúčtováno stočné v částce 1.545 Kč a stvrzenky ze dne [datum] dokladují úhradu částky 1.000 Kč Obci [obec] a ze dne [datum] částku 333 Kč Obci [obec]. Veškeré tyto důkazy se vztahují k době, kdy účastníci vedli společnou domácnost, tedy k době, za kterou není výživné manželky požadováno. 7. Za rok [rok] vykázal žalovaný příjem ve výši [částka], výdaje ve výši [částka] a dílčí základ daně ve výši [částka]. 8. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti [adresa], stojící na parcele parc.č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec]. 9. Žalobkyně v účastnické výpovědi u jednání dne [datum] uvedla, že bydlí v domě sama s dětma. Žalovaný opustil společnou domácnost v srpnu [rok]. V současné době pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7.200 Kč. Zažádala si ještě o nějaké dávky, ale ty jí nebyly přiznány, protože obdržela zbytkovou dovolenou ve výši [částka], proto si má o dávky zažádat až v [anonymizováno] [rok]. Jedná se o dávku na bydlení a na děti. 10. Žalovaný v účastnické výpovědi uvedl, že v současné době se ještě stará o dům. Příjmy má jen ty, co uvádí v daňovém přiznání. Vzdělání má středoškolské s maturitou, obor strojírenství. 11. Soud si vyžádal sdělení průměrných výdělků v Jihomoravském kraji v oboru„ Strojírenský technik“, kdy příjem za rok [rok] se pohyboval v průměru 36.190 Kč,„ Mechanici a opraváři zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení“, kdy příjem za rok [rok] se pohyboval v průměru 31.840 Kč. V oboru„ Instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři“, nebyl průměrný příjem za rok [rok] zjištěn. 12. Soud rovněž provedl důkaz připojeným opatrovnickým spisem sp. zn. [spisová značka]. V tomto spisu jsou založené důkazy: příjem žalobkyně až do [datum] ve výši 15.240 Kč. Otec – žalovaný byl v rámci tohoto řízení rovněž vyslechnut a uvedl, že mimo příjem z OSVČ má ještě max. roční příjem ve výši 12.000 Kč až 15.000 Kč z prodeje svých sbírek militarií a modelů. Z domu, který mají se žalobkyní v podílovém spoluvlastnictví, se odstěhoval a nyní bydlí v nájmu, kde hradí měsíčně cca 3.000 Kč až 4.000 Kč. Partnerka hradí tu druhou, větší polovinu. 13. Dne [datum rozhodnutí] byl pod č.j. [číslo jednací] vynesen zdejším soudem rozsudek ve věci úpravy poměrů rodičů k nezletilým dětem. Nezletilé děti byly svěřeny do péče matky a otci bylo stanoveno, počínaje dnem [datum] výživné v měsíční částce 7.000 Kč na obě nezletilé děti. Soudem bylo v tomto řízení zjištěno, že před tímto datem byla vyživovací povinnost otce k nezletilým plněna. V odůvodnění tohoto rozsudku je uvedeno, že od [anonymizováno] [rok] platil otec na výživném částku 4.000 Kč, však dceři hradil obědy ve školce a dále platil zálohy na plyn v domě, v němž v uvedeném období žila jen matka s dětmi, ve výši 2.400 Kč měsíčně. 14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru a právnímu zhodnocení, že návrh žalobkyně je důvodný částečně. 15. Dokazováním, shora podrobně rozvedeným, bylo prokázáno, že účastníci byli až do dne [datum] manželé, avšak od [anonymizováno] [rok] nežili ve společné domácnosti. Žalobkyně žila s dětmi v domě, který je v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Žalovaný se odstěhoval do nájmu. 16. Výživné na nezletilé děti bylo stanoveno počínaje dnem [datum], neboť před tímto datem hradil žalovaný výživné dobrovolně a dále platil další platby spojené s bydlením ve společném domě. Oba účastníci mají dvě vyživovací povinnosti ke společným dětem, z manželství narozeným. 17. Žalobkyně pobírá od [anonymizováno] [rok] rodičovský příspěvek ve výši 7.200 Kč. Další příjmy nemá, pouze jí byla vyplacena zbytková dovolená ve výši 17.000 Kč. Dávky na bydlení jí přiznány nebyly právě z důvodu vyplacení zbytkové dovolené a má si požádat znovu o přiznání od [anonymizováno] [rok]. 18. Žalovaný své příjmy uvedl ve výši 20.000 Kč hrubého. Pokud se týká výdajů, hradí výživné na nezletilé děti a také musí platit nájem ve výši 3.000 Kč, protože společnou nemovitost obývá žalobkyně s dětmi. 19. I když statistický úřad soudu sdělil průměrné mzdy v profesi strojírenští technici ve výši 36.190 Kč za rok [rok] a v profesi mechanici a opraváři zemědělských průmyslových a jiných strojů a zařízení ve výši 31.840 Kč za rok [rok], soudu je z úřední činnosti známo, že v okrese [obec] příjmy strojírenských techniků takové výše nedosahují. V profesi instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci a stavební klempíři, kam je zahrnut i mechanik plynových zařízení, montér plynovodů a instalatér plynovodů, údaje o průměrném příjmu nejsou k dispozici. Soud vycházel z příjmů uváděných žalovaným, které jsou vyšší, než činí příjmy v daňovém přiznání za rok [rok], kdy příjmy byly vyčísleny částkou [částka], výdaje částkou [částka], rozdíl mezi příjmy a výdaji a základ daně činil [částka], daň byla vyměřena ve výši [částka]. Z peněžního deníku žalovaného za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že v uvedeném období žalovaný pro daňové účely vykazuje z podnikání příjmy ve výši [částka] a výdaje ve výši [částka]. 20. V souladu s ustanovením § 697 odst. 1 občanského zákoníku manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnost dítěte a rodičů. 21. Soud rovněž musel přihlédnout k tomu, že žalovaný se z domu, který mají účastníci v podílovém spoluvlastnictví, odstěhoval do nájmu, za který platí 3.000 Kč měsíčně, zatímco žalobkyně užívá s dětmi celý dům, který je v podílovém spoluvlastnictví účastníků (srovnej rozsudek Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. 21C 276/2013 ze dne 12. 9. 2014 a rozsudek Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. 21C 60/2013 ze dne 1. 12. 2014). 22. Žalobkyně požadovala výživné manželky ode dne [datum] do [datum]. Účastníci však byli pravomocně rozvedeni dne [datum]. Soud tak rozhodoval pouze o výživném manželky za dobu od podání žaloby v požadované výši 5.000 Kč měsíčně a od [datum] do [datum] v požadované výši 6.000 Kč. 23. V uvedené době pobírala žalobkyně rodičovský příspěvek ve výši 7.200 Kč a dále jí byla vyplacena zbytková dovolená ve výši 17.000 Kč, proto jí nebyl přiznán příspěvek na bydlení. Soud rozhodoval o výživném za 14 měsíců (srpen [rok] až září [rok] včetně + jeden den [datum]). Pokud k rodičovskému příspěvku připočteme poměrnou částku, uhrazenou za zbytkovou dovolenou dospějeme k příjmu nejméně ve výši 8.400 Kč měsíčně. K tomu soud zohlednil, že sama užívala celý dům (s dětmi) v podílovém spoluvlastnictví účastníků a žalovaný byl nucen vynaložit na nájem částku 3.000 Kč. Dále je žalobkyni placeno žalovaným výživné na nezletilé děti ve výši 7.000 Kč měsíčně a výše výživného byla s