10 C 100/2021-80 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 5 177 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužné částky ze smlouvy o úvěru uzavřené elektronicky mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], na základě které byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta částka 10 000 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem 330 Kč do 19. 2. 2021. Co do zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla obecné sdělení k tomu, jak byla úvěruschopnost zkoumána, a dále z jakých údajů sdělených žalovaným vycházela, když dospěla k závěru o solventnosti žalovaného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. [Sdělením banky žalovaného], soud zjistil, že bankovní účet č. [bankovní účet], je bankovním účtem žalovaného. Z výpisu za období 8/2020 – 1/2021 z tohoto bankovního účtu soud zjistil, že do října měl žalovaný příjem od [právnická osoba] v rozmezí od cca 13 000 Kč do 23 000 Kč, dále od listopadu pak byly v relativně pravidelném intervalu připisovány částky od osoby [jméno] [příjmení], a to 20 000 Kč, dále v listopadu 8 000 Kč, v prosinci 5 000 Kč a 26 800 Kč a v lednu 5 000 Kč (nelze seznat, zda se jednalo o zaměstnavatele žalovaného nebo nikoli, resp. z jakého důvodu byly tyto částky posílány ve prospěch žalovaného). Dále soud z tohoto výpisu zjistil, že mezi připsanými částka jsou v každém měsíci připisovány několikatisícové částky z [anonymizována dvě slova], dále např. v srpnu 3 000 Kč od [právnická osoba], 2 000 Kč od [právnická osoba], v září 5 000 Kč od [právnická osoba], v říjnu 6 000 Kč od [právnická osoba], v listopadu 8 000 Kč od [právnická osoba], v prosinci 5 000 Kč od [právnická osoba], dále 2 000 Kč od [právnická osoba], dále [datum] částka 5 000 Kč od [právnická osoba], [datum] částka 12 600 Kč od [právnická osoba], uvedeným úvěrovým společnostem bylo pravidelně spláceno, často tak, že splátce ze strany žalovaného těsně předcházelo připsání částky od jiné úvěrové společnosti. Zároveň soud zjistil, že konečný měsíční zůstatek na bankovním účtu byl v zásadě v řádu několika Korun českých. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, jakým způsobem ověřovala úvěruschopnost úvěrovaných, ve vztahu k žalovanému sdělila, že vycházela z jím uvedeného příjmu 22 000 Kč jakožto zaměstnance, čistého měsíčního příjmu ostatních členů domácnosti 20 000 Kč, měsíčních výdajů domácnosti na bydlení 5 400 Kč, životního minima členů domácnosti 3 410 Kč (1 dospělý), počtu vyživovaných dětí 0, to vše při zvážení požadované výše úvěru 10 000 Kč. Žalovaného lustrovala v rejstřících NRKI, SOLUS, Rejstříku zahájených exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně doložila printscreeny ze systému, kde žalovaný do kolonek vyplnil uvedené údaje, a dále úvěrovou zprávu. Žalobkyně doložila k žalobě výtisk smlouvy o úvěru ze dne [datum], kde je žalovaný identifikován jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem, dále číslem OP, dále uvedením mobilního telefonu a e-mailu, dle které byla žalovanému poskytnuta částka 3 000 Kč, smlouva je žalovaným podepsána elektronicky identifikací IP adresy zařízení a podpisovým kódem (ke smlouvě je doložen také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru), pozn. toto není smlouva, na základě které je žalováno, tato pouze poukazuje na to, že žalovaný se u žalobkyně registroval již před smlouvou, na základě které je žalováno. Žalobkyně dále doložila k žalobě výtisk smlouvy o úvěru ze dne [datum], kde je žalovaný identifikován opět jménem, příjmením, bydlištěm a rodným číslem, dále číslem OP (OP je doložena v kopii), dále uvedením mobilního telefonu a e-mailu, dle které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, smlouva je žalovaným podepsána elektronicky identifikací IP adresy zařízení a podpisovým kódem (ke smlouvě je doložen také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Součástí smlouvy je ujednání na splatnosti [datum], poskytnutí úvěru za poplatek 330 Kč, dále poplatek za express výplatu 199 Kč, měsíční poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč a za SMS servis 49 Kč, možnost nákladů na vymáhání 100 Kč a smluvní pokuty 3 % z jistiny. Dle potvrzení o proplacení byla dne [datum] na shora uvedený bankovní účet žalovaného připsána částka 10 000 Kč. Žalobkyně doložila sazebník poplatků a výpis k čerpání a splácení k účtu žalovaného, dle kterého žalovaný dne [datum] uhradil 6 000 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila poštovní podací arch prokazující jeho odeslání). 5. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě této smlouvy byla žalovanému bezhotovostně poskytnuta částka 10 000 Kč. Jedná se o smlouvu formulářového typu, která je předtištěna věřitelem, spotřebitel, coby dlužník, do ní nemůže nijak zasahovat. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 an. o. z., o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (a to s ohledem na shora uvedenou judikaturu). Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v tomto případě nedostála své zákonné povinnosti, když poskytla žalovanému úvěr 10 000 Kč, ačkoliv nemohla na základě jí požadovaných a zjištěných kusých informací dospět k závěru, že se jedná o osobu dostatečně solventní. A o tom, že tomu tak bylo, a nejednalo se o osobu dostatečně solventní, svědčí skutkové zjištění týkající se pohybu na bankovním účtu žalovaného. Žalobkyně vycházela ze žalovaným sdělených, ale na první dojem zcela nelogických informací, byť žalovaný uvedl příjem 22 000 Kč (jeho doložení žalobkyně nevyžadovala), a vedle toho příjem domácnosti 20 000 Kč, žalobkyně vycházela z měsíčních výdajů pouze jediné osoby (jak může žalobkyně uvažovat příjmy i jiných osob, otázka vůbec jakých, když ani to žalobkyně nezjišťovala, a k tomu dávat výdaje toliko žalovaného, opět bez vyžadování jejich ověření). Žalobkyni muselo být známo, jaký typ klientů vyhledává nebankovní spotřebitelské úvěry, a v takovém případě je nutné zjišťovat více informací komplexně svědčících o skutečné majetkové situaci úvěrovaného (například výpis z bankovního účtu či alespoň sdělení banky prokazující zůstatek peněžních prostředků žalovaného na bankovním účtu, pokud úvěrující kalkuluje i s tím, že vedle žalované je další osoba s příjmem, ať už manžel, partner, pak doložení tohoto příjmu apod.). Od spotřebitele má úvěrující vyžadovat sdělení nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Informace požadované v této věci nebyly dostatečné pro dospění k závěru, že se jedná o solventní osobu. Skutečnosti sloužící k ověřen