12 C 65/2021-70 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 5. 2021 k Městskému soudu v Brně a doplněnou podáním ze dne 9. 12. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 236.294 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě skutkově vylíčila, že dne 29. 10. 2017 došlo v důsledku vichřice k poškození jejího vozidla [značka automobilu] [registrační značka] (dále již„ vozidlo“ nebo„ osobní automobil“) řádně nezabezpečenou skákací trampolínou se skluzavkou (dále též„ trampolína“) ve vlastnictví žalovaného. Škoda byla vyčíslena v celkové částce 236 294 Kč a tvoří ji náklady na opravu vozidla ve výši 232 324 Kč vyčíslené v předběžné cenové kalkulaci [právnická osoba], a.s. ze dne 20. 9. 2019 a náklady na polep boků vozidla ozdobnou páskou ve výši 3 970 Kč vyčíslené grafickou dílnou [právnická osoba] 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil v podání ze dne 17. 9. 2021 a navrhl zamítnutí žaloby z důvodu promlčení. Dále uvedl, že trampolína není v jeho výlučném vlastnictví, spoluvlastníků je více. Dále sdělil, že poškozené vozidlo neparkovalo na parkovišti, ale na travnaté ploše mimo komunikaci. Trampolína byla řádně ukotvena a zabezpečena. Za silný vítr, tedy tzv. vyšší moc, nemůže být odpovědný. 3. Soud při jednání dne 18. 1. 2022 provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti: 4. Žalobkyně je vlastnicí [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova] [číslo] (zjištěno z osvědčení o registraci vozidla na č. l. 11-14, s přihlédnutím k tvrzení žalobkyně v žalobě). 5. [právnická osoba] (dále též„ [název pojišťovny]“), dopisem ze dne 7. 3. 2018, zn. [značka], informovala žalovaného jednajícího za Společenství vlastníků jednotek, [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (podle rejstříku společenství vlastníků jednotek se jedná o Společenství vlastníků jednotek [název] [ulice a číslo], [číslo], [PSČ] [obec], [IČO] (dále též„ SVJ“)), v reakci na dopis SVJ ze dne 19. 2. 2018 týkající se škodní události [číslo] že [název pojišťovny] byla dne 30. 10. 2017 nahlášena událost ze dne 29. 10. 2017, kdy„ Vám vítr sebral trampolínu, která byla svázána se skluzavkou, zřejmě nebyla dostatečně ukotvená a poničila dvě zaparkovaná auta“, s tím, že„ jde o vyšší moc, za kterou neodpovídáte“. Současně [název pojišťovny] sděluje SVJ, že„ nelze přehlédnout, že jste si byli vědomi, že má být provedena instalace určitým způsobem a přesto jste tak zcela vědomě a záměrně nepostupovali. Také jste chtěli trampolínu se skluzavkou uklidit, a přesto jste tak neučinili. I o vichřici jste věděli a zcela vědomě jste neučinili žádné přiměřené opatření.“ (zjištěno z cit. dopisu [název pojišťovny] na č. l. 26). 6. Žalobkyně si v souvislosti s poškozením svého osobního automobilu nechala zpracovat cenové nabídky. [právnická osoba], se sídlem [adresa], k dotazu žalobkyně e-mailem ze dne 4. 12. 2020 sdělila žalobkyni cenovou nabídku na opravu polepu vozidla [značka automobilu] řady - 1 černý pás kolem celého vozidla, a to ve výši 3 970 Kč včetně DPH (zjištěno z cit. e-mailu na č. l. 41). Z téhož důvodu (poškození vozidla) pak žalobkyni zaslala [právnická osoba], a. s., se sídlem [adresa], cenovou nabídku – nákladů na opravu vozidla žalobkyně za poškození střechy, poškození rámu karoserie, poškrábání bočního skla u spolujezdce, poškrábání čelního sklad, poškození zadního víka kufru, poškození kapoty u stěračů, a to ve výši 232 324,55 Kč včetně DPH (zjištěno z předběžné cenové kalkulace na č. l. 42-48). 7. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný není vlastníkem předmětné trampolíny se skluzavkou, která způsobila poškození vozidla žalobkyně, nýbrž je spoluvlastníkem těchto movitých věcí, přičemž dalšími spoluvlastníky jsou [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], a [jméno] [příjmení]. Žalovaný s uvedenými osobami měli zájem pomoci žalobkyni přes [název pojišťovny] a pojistnou událost, ale [název pojišťovny] jim sdělila, že pojištění se na danou pojistnou událost nevztahuje. 8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 29. 10. 2017 v důsledku vichřice došlo na osobním vozidle žalobkyně, které bylo zaparkováno před domem [adresa], na ul. [ulice] ve [obec], k poškození tohoto vozidla neukotvenou trampolínou se skluzavkou, jejichž spoluvlastníkem byl mj. i žalovaný. Rozsah poškození vozidla žalobkyně soud nepovažoval z dále vyložených důvodů za nezbytný zjišťovat. Žalobkyně v této věci podala žalobu (původně u Městského soudu v Brně, který posléze svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyslovil v této věci svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu) dne 25. 5. 2021. 9. Žaloba není důvodná. 10. Odhlédnuvše od pochybností ohledně (spolu) vlastnictví předmětné trampolíny, která v důsledku vichřice způsobila dne 29. 10. 2017 poškození osobního automobilu žalobkyně, nebylo možné podané žalobě vyhovět již z toho důvodu, že byl-li by vlastníkem této trampolíny žalovaný, nemohla by mu být stejně uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu, jelikož právo na náhradu škody bylo ve smyslu § 629 odst. 1 o. z. promlčeno. 11. V daném případě ke škodné události došlo 29. 10. 2017 a žalobkyně se – jak se ostatně podává přímo z podané žaloby - o poškození svého vozidla a způsobu jeho poškození téhož dne také dozvěděla. Od 29. 10. 2017 tedy žalobkyni počala plynout ve smyslu § 629 odst. 1 o. z. subjektivní tříletá promlčecí lhůta, která podle cit. ustanovení o. z. trvá tři roky a v daném případě marně uplynula dnem 29. 10. 2020, neboť žalobkyně podala žalobu u soudu až dne 25. 5. 2021. 12. Jelikož žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uplatnil námitku promlčení tohoto práva, soud byl ve smyslu § 610 odst. 1 o. z. povinen k tomuto promlčení přihlédnout, v důsledku čehož nezbylo, než podanou žalobu zamítnout. 13. Žalovaný měl ve věci plný procesní úspěch, leč soud přihlédl k výjimečným okolnostem tohoto případu a dospěl k závěru, že by bylo nespravedlivé žalobkyni zavazovat k náhradě nákladů řízení, obzvláště v situaci, kdy před podáním žaloby mohla z dosavadního postoje žalovaného usuzovat, že se žalovaný považuje za osobu povinnou k náhradě škody, byť se s žalobkyní nedohodl na náhradě této škody. Faktem ovšem je, že se žalovaný snažil v zastoupení SVJ způsobení škody na vozidle žalobkyně řešit (odškodnit) jako pojistnou událost vzniklou ve vztahu k SVJ k danému domu, kde žalovaný bydlí, leč [název pojišťovny] neshledala důvod k pojistnému plnění, a to jednak z důvodu zásahu vyšší moci (vichřice), a také z toho důvodu, že SVJ, jehož statutárním orgánem (předsedou výboru) je dle rejstříku společenství vlastníků jednotek žalovaný, resp. jehož členové řádně trampolínu neukotvili, ač s předstihem o vichřici věděli a neučinili (neprovedli) žádná přiměřená opatření. 14. Soud proto přistoupil k aplikaci § 150 o. s. ř. a rozhodl, že žalovaný nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.