4 C 236/2022-26 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím představující jízdné ve výši 25 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč za to, že žalovaný dne 2. 11. 2021 ve voze autobusové linky [anonymizováno] uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 4. Dle ustanovení § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písm. c). Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 5. Dle ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 6. Dle ustanovení § 7 odst. 1 věta prvá vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou (dále jen "jízdenka") platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. 7. Dle ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 2. 11. 2021, vyplývá, že se žalovaný dopustil tzv.„ černé jízdy“, a sice dne 2. 11. 2021 ve voze autobusové linky [anonymizováno], když cestoval bez jízdního dokladu, přičemž žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole podepsal. Dle smluvních přepravních podmínek integrovaného dopravního systému [územní celek] činí přirážka k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu částku 1 500 Kč. 10. Žalovaný uskutečnil jízdu v dopravním prostředku žalobkyně, kdy vstupem do dopravního prostředku konkludentním jednáním uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě dle ustanovení § 2550 občanského zákoníku a přistoupil k přepravním podmínkám žalobkyně. Žalovaný tak byl v povinen za přepravu zaplatit jízdné. Žalovaný však za přepravu nezaplatil a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni za takto učiněnou jízdu bez platného dokladu v souladu s ustanovením § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona o silniční dopravě a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně má nárok i na příslušenství pohledávky, tj. úroku z prodlení, které je požadováno zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a bylo žalobkyni přiznáno, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí na právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu jízdného a přirážky k jízdnému a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši pohledávky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 200 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 600 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 900 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21 %, a kdy se jedná o částku 189 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 089 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 1 489 Kč. 12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.