4 C 267/2022-41 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnosti zaplatit žalobkyni částku 45 467 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení s odůvodněním, že žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodával od 14. 10. 2021 žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Žalobkyně na základě této skutečnosti dodala žalovanému v období od 14. 10. 2021 do 19. 11. 2021 4,195 MWh elektřiny, kdy celková suma byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 8. 12. 2021 se splatností dne 22. 12. 2021. Dále žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa EAN [číslo] na adrese [adresa žalovaného], kdy za období od 20. 11. 2021 do 11. 1. 2022 dodala žalovanému 2,139 MWh elektřiny, kdy celková suma byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 21. 2. 2022 se splatností dne 7. 3. 2022. Žalobkyně od žalovaného neobdržela žádného plnění. Žalobkyně tak požaduje uhradit částku 25 621 Kč se zákonným úrokem z částky 25 621 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení a částku 19 846 Kč se zákonným úrokem z částky 19 846 Kč od 8. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 4. Dle § 12a energetického zákona povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán. 5. Dle § 12b energetického zákona zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. 6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z faktury za elektřinu [číslo] ze dne 8. 12. 2021 vyplývá, že žalobkyně dodávala žalovanému do místa spotřeby na adrese [adresa žalovaného], kdy žalovaný byl povinen za takovou dodávku elektřiny žalobkyni zaplatit dle aktuálního ceníku DPI MO. Žalovaný měl nastavenou zálohovou platbu ve výši 3 000 Kč měsíčně a sazbu distribuce D25d a hodnotu hlavního jističe 3x25 A. Z faktury vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny v období od 14. 10. 2021 do 19. 11. 2021 za spotřebované množství 4,195 MWh částku 25 621 Kč, která byla splatná ke dni 22. 12. 2021. Z mimořádné faktury za elektřinu [číslo] ze dne 21. 2. 2022 vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny v období od 20. 11. 2021 do 11. 1. 2022 za spotřebované množství 2,139 MWh částku 19 846 Kč, která byla splatná ke dni 7. 3. 2022. Z předžalobní výzvy k úhradě závazků ze dne 10. 8. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání. 8. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení energetického zákona, neboť žalobkyně žalovanému jako dodavatel poslední instance řádně elektřinu dodávala. Žalovaný porušil svou povinnost zaplatit žalobkyni za dodávku elektřiny, když nezaplatil vystavenou fakturu, která byla splatná dne 22. 12. 2021 a zněla na částku 25 621 Kč, a rovněž nezaplatil ničeho na fakturu, která byla splatná dne 7. 3. 2022 a zněla na částku 19 846 Kč. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a bylo prokázáno, že nezaplatil na dlužnou částku ničeho, a proto je mu uložena povinnost dlužnou částku 45 467 Kč zaplatit. Žalovaný byl do dnů splatnosti jednotlivých faktur povinen zaplatit žalobkyni fakturované částky, jelikož tak neučinil, dostal se dne 23. 12. 2021 a dne 8. 3. 2022 do prodlení a od těchto dnů dne je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z jednotlivých fakturovaných částek, což je zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému elektřinu řádně dodávala, kdy tuto elektřinu řádně přehledně vyúčtovala. Žalovaný vystavené faktury nijak nereklamoval. 9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí na nákladech řízení celkem částka 3 997 Kč. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění novely provedené vyhl. č. 120/2014 Sb., konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u