6 C 136/2022-30 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím představující jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za to, že žalovaný uskutečnil dne 15. 1. 2022 jízdu v dopravním prostředku žalobkyně (tramvají – linka [anonymizováno]) bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnosti upraví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, je cestující, který se neprokáže na vyzvání oprávněného pracovníka dopravce platnou jízdenkou, povinen zaplatit vedle stanoveného jízdného též postih ve výši stanovené přepravními podmínkami dopravce. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč (§ 37 odst. 6 cit. zákona). 4. Bližší podmínky přepravy jsou dále upraveny ve vyhlášce č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2000, jakož i smluvní přepravní podmínky vyhlášené a uveřejněné dopravcem v místech určených pro styk s cestujícími (§ 49 odst. 1). Uzavřením smlouvy o přepravě přistupuje cestující na vyhlášení smluvní přepravní podmínky (§ 49 odst. 3). 5. Dle ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 6. Dle ustanovení § 7 odst. 1 věta prvá vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou (dále jen "jízdenka") platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. 7. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 15. 1. 2022, vyplývá, že se žalovaný dopustil tzv.„ černé jízdy“, a sice dne 15. 1. 2022 v tramvaji – linka [číslo] když se na výzvu neprokázal jízdním dokladem. Žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole podepsal, když ze zápisu vyplývá, že má zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a jízdné ve výši 30 Kč. Dle smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy činí přirážka k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu částku 1 500 Kč. 9. Žalovaný uskutečnil jízdu v dopravním prostředku žalobkyně, kdy vstupem do dopravního prostředku konkludentním jednáním uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě dle ustanovení § 2550 občanského zákoníku a přistoupil k přepravním podmínkám žalobkyně. Žalovaný tak byl v povinen za přepravu zaplatit jízdné. Žalovaný však za přepravu nezaplatil a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni za takto učiněnou jízdu bez platného dokladu dne 15. 1. 2022 v souladu s cit. zák. č. 266/1994 Sb. a prováděcími předpisy jízdné ve výši 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tedy celkem 1 530 Kč. Žalobkyně má nárok i na příslušenství pohledávky, tj. úroku z prodlení, které je požadováno zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a bylo žalobkyni přiznáno, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy požaduje úhradu jízdného a přirážky k jízdnému a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši pohledávky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 200 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 600 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 900 Kč. Vzhledem k tomu, že právní žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 189 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 089 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 1 489 Kč. 11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.