6 C 197/2022-34 — Okresní soud ve Vyškově

1. Úvodem soud předesílá, že toto písemné vyhotovení rozsudku odpovídá právnímu režimu dle § 157 odst. 4 o. s. ř., jež stanoví, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je spor o zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 4 700 Kč za to, že žalovaný neměl v době od 10. 4. 2020 do 18. 7. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [VIN kód]. Dlužnou částku tvoří základ příspěvku ve výši 4 700 Kč a poplatek za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. 3. Žalovaný se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (dále již„ žaloba“) vyjádřil v podaném odporu proti vydanému platebnímu rozkazu. Uvedl, že po celou dobu, kdy vozidlo nebylo pojištěné, bylo nepojízdné z důvodu závady na motoru. Vozidlo tudíž nebylo používané v provozu na pozemních komunikacích a ani nezpůsobilo žádnou dopravní nehodu, ani škodu jiné osobě. Žalovaný ihned po zjištění, že mu byla pojistná smlouva ukončena, uzavřel novou pojistnou smlouvu na povinné ručení. V tomto období se žalovaný nacházel v těžké životní situaci bez stálého bydlení, proto se o zániku pojistné smlouvy dozvěděl se zpožděním, kdy již bylo vozidlo ekologicky zlikvidováno. Z těchto důvodů žalovaný nesouhlasí s uplatněným nárokem na zaplacení příspěvku žalobkyni. Kromě toho od žalobkyně neobdržel žádnou výzvu k úhradě dlužné částky, tudíž na žádnou výzvu nemohl ani reagovat. Od [datum] je ve výkonu trestu odnětí svobody ve [stát. instituce] a není pracovně zařazen; nemá žádné finanční prostředky na placení příspěvku. 4. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 5. Dle ustanovení § 4 odst. 1, 3, 4, 5 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ včetně ve výši 47 Kč. 7. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný neměl v době od 10. 4. 2020 do 18. 7. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³ shora již uvedené registrační značky. 9. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně – pokud jde o jistinu - je důvodný a bylo mu proto vyhověno. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v předmětném období vlastníkem předmětného osobního automobilu, přičemž ač to bylo jeho povinností, v uvedeném období od 10. 4. 2020 do 18. 7. 2020, tedy celkem 100 dní, nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sama okolnost, že vozidlo dle tvrzení žalovaného nemělo být v provozu, na shora uvedené povinnosti žalovaného ničeho nemění. 10. Nebylo-li k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je povinností žalovaného uhradit žalobkyni v souladu s ustanovením § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla příspěvek za každý den porušení povinnosti vozidlo pojistit. Výše příspěvku činí dle vyhlášky Ministerstva financí pro tento typ vozidla částku 47 Kč denně, což při absenci pojištění vozidla za 100 dní činí celkem částku 4 700 Kč. 11. Žalobkyni dále náleží dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 12. Pokud jde o příslušenství z pohledávky, soud nepřisvědčuje zcela žalobním tvrzením žalobkyně, že ještě před podáním žaloby v této věci vyzvala žalovaného k peněžitému plnění, neboť obsah spisu – listinné důkazy v něm obsažené – tomu nenasvědčuje. Tak předně výzva žalobkyně žalovanému ze dne 16. 9. 2020 k zaplacení dlužné částky (z titulu shora již uvedeného) ve výši 5 000 Kč nebyla žalovanému doručena; zásilka obsahující tuto výzvu adresovanou žalovanému byla doručována na adresu [adresa žalovaného], kde se ovšem žalovaný podle doručující pošty (viz doklad na č. l. 11) nezdržoval, resp. dle pošty zásilku nebylo možné adresátu (žalovanému) doručit z důvodu„ adresát neznámý“. Rovněž další písemné urgence k úhradě částky 5 000 Kč, resp. k úhradě částky 5 040 Kč (výzva ze dne 7. 1. 2021) či později k úhradě částky 5 075 Kč (výzva ze dne 4. 2. 2021) byly žalovanému doručovány opět na adresu shora již uvedenou, kde – jak konstatovala doručující pošta dne 8. 2. 2021 –„ adresát nebydlí“. Jestliže pak žalobkyně prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno] přistoupila k další výzvě adresované žalovanému dne 4. 4. 2022 na adresu shora a pošta sdělila žalobkyni, resp. uvedené společnosti, že„ zásilka nebyla bohužel adresátem převzata a bude vrácena zpět na Vaši adresu“, pak ani v tomto případě k doručení výzvy nedošlo, ani tato výzva, resp. zásilka obsahující předmětnou výzvu se objektivně nemohla dostat do dispoziční sféry žalovaného, který v tu dobu – jak plyne ze záznamu na č. l. 23 spisu – již (od [datum]) byl ve výkonu trestu odnětí svobody ve [stát. instituce]. Konečně ani poslední výzva žalobkyně, tentokrát učiněná prostřednictvím její advokátky, ze dne 31. 5. 2022, opět zaslaná žalovanému na adresu [adresa žalovaného], nemohla být žalovanému doručena, když ostatně ze záznamu sledování zásilek na č. l. 22 se podává zpráva doručující pošty, že:„ odeslání zásilky zpět odesílateli – adresát se odstěhoval bez udání adresy.“ 13. Výzvu žalovanému k úhradě dlužné částky lze tedy spojovat až s okamžikem doručení žaloby žalovanému do [stát. instituce] (kde vykonává trest odnětí svobody), k čemuž došlo dne 28. 7. 2022 (viz dodejka na č. l. 7 verte), pročež teprve dnem 29. 7. 2022 se žalovaný nacházel v postavení dlužníka v prodlení, neboť žalobu lze co do obsahu současně považovat za výzvu žalobkyně žalovanému, aby plnil na svůj dluh žalobkyni. 14. Z hlediska posouzení míry procesního úspěchu žalobkyně bylo pak nezbytné zohlednit částečné zamítnutí žaloby ohledně příslušenství z jistiny za období od 1. 12. 2020 do 28. 7. 2022, což lze vyjádřit součtem žalobkyni přisouzené jistiny ve výši 5 000 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 4 700 Kč od 29. 7. 2022 do 30. 9. 2022 (ke dni vydání tohoto rozsudku) ve výši 135,21 Kč, a dále kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 4 700 Kč za období od 1. 12. 2020 do 28. 7. 2022 ve výši 641,56 Kč, v kteréžto části byla žaloba zamítnuta a v tomto rozsahu byl tedy žalovaný částečně úspěšný, tedy celkové částky 5 776,77 Kč, z níž lze pak zjistit poměr (ne) úspěchu žalovaného vůči žalobkyni – v rozsahu