6 C 218/2022-71 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s příslušenstvím a částku 7 500 coby smluvní pokutu. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne 21. 3. 2018 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Celkově se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit jistinu s příslušenstvím ve 14 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne 21. 5. 2019. Žalovaný svůj závazek nesplnil a pohledávku neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 11. 12. 2019 pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], která ji dne 26. 5. 2020 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 22. 5. 2019 do zaplacení (žalobkyně nepožaduje uhradit další ve smlouvě sjednané příslušenství, jako je kapitalizovaný smluvní úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) a smluvní pokutu 7 500 Kč (ta je ve smlouvě sjednán ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, kdy takto vypočtená smluvní pokuta činí dle výpočtu žalobkyně 17 535 Kč, přičemž žalobkyně se rozhodla požadovat smluvní pokutu jen do výše poloviny jistiny úvěru). 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 4. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Dle ustanovení § 122 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. 11. Z ujednání o zpracování osobních údajů ze dne 21. 3. 2018, informace pro spotřebitele ze dne 21. 3. 2018 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 21. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaný souhlasil se zpracováním svých osobních údajů a byly mu poskytnuty informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, jeho nákladech a dalších skutečnostech. 12. Z žádosti o úvěr ze dne 21. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč na 14 měsíců, kdy bude tento úvěr splácet 16. dne v měsíci splátkou 1 948 Kč, kdy první splátka bude zaplacena v měsíci dubnu. Dále žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnaný od roku [rok] (s poznámkou, že bylo ověřeno, doloženo pracovní smlouvou), uvedl, že nemá žádný úvěr, který by byl zajištěn nemovitostí. Žalovaný uvedl, že má měsíční příjmy ve výši 14 000 Kč a jeho výdaje činí 3 000 Kč na bydlení a energie a 3 410 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady a 2 600 na měsíční splátky stávajících půjček. Použitelný měsíční příjem tak byl vyčíslen na částku 4 990 Kč. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost a nemá osobní bankovní účet. Žalovaný rovněž čestně prohlásil, že neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí ukládající mu povinnost k peněžitému plnění, není proti němu vedeno žádné exekuční řízení a není žalovanou stranou v žádném soudním řízení. 13. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že pracovní smlouva uzavřená mezi žalovaným a [zaměstnavatel ] [anonymizována tři slova], [IČO] se mění tak, že pracovní poměr se prodlužuje na dobu neurčitou. Z výplatních pásek za prosinec 2017 a leden 2018 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného činil v prosinci 2017 částku 14 215 Kč a v lednu 2018 částku 15 775 Kč. 14. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21. 3. 2018 vyplývá, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně ujednání, ve kterém se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit jí: úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 378 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalovaného ve výši 2 700 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru tak činí 12 272 Kč. Spotřebitelský úvěr představuje neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku 27 272 Kč ve 14 splátkách, kdy výše splátky činí 1 948 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Veškeré platby se žalovaný zavázal činit v hotovosti zmocněné osobě. Žalovaný podpisem této smlouvy potvrdil, že od právní předchůdkyně žalobkyně převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Dle části smlouvy o úvěru označené jako splatnost, úrok a RPSN úvěru činí zápůjční úroková sazba při splatnosti úvěru ve 14 měsíčních splátkách 15 % ročně. Úrok je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru. Smlouva obsahuje ujednání stanovující, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas, je povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. 15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2022 vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba], která ji postoupila žalobkyni. Z předžalobní výzvy ve smyslu ust. § 142a odst. 1 občanského soudního řádu ze dne 20. 6. 2022 vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání. 16. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a