6 C 83/2022-27 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 1 755 Kč, která představuje dluh žalovaného na úhradě televizních poplatků, které měl žalovaný jako poplatník televizních poplatků zaplatit za období listopad 2019 – listopad 2021 (tj. 13 x 135 Kč). Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení, který kapitalizovala ke dni 15. 2. 2022 a činí částku 113,80 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 4. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 5. Dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 6. Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Po provedeném dokazování učinil soud závěr o následujícím skutkovém stavu. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 20. 1. 2022 soud zjistil, že je žalovaný od května 2017 přihlášen na základě přihlášky televizního poplatku do evidence poplatníků televizních poplatků. Z listinných důkazů vyplývá, že žalovaný nezaplatil televizní poplatky minimálně za období listopad 2019 – listopad 2021 v celkové částce 1 755 Kč. 9. Na základě přiložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný a zcela mu vyhověl. Žalovaný se na základě přihlášky přihlásil mezi poplatníky televizních poplatků, a proto byl v souladu s ustanovením § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích povinen platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný však tuto svou povinnost porušil, když televizní poplatky v období listopad 2019 – listopad 2021 neplatil, dostal se tak do prodlení a je povinen zaplatit žalobkyni celkem částku 1 755 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 113,80 Kč dle nařízení vlády č. 351/2013, který žalobkyně kapitalizoval ke dni podání žaloby, tedy k 15. 2. 2022. 10. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí náhrada nákladů řízení. Soud ve věci rovněž zohlednil nález Ústavního soudu č. j. I. ÚS 3344/2012, ze dne 24. 7. 2013, dle kterého právnímu zástupci žalobkyně nenáleží odměna za zastupování žalobkyně, neboť není vzhledem k postavení žalobkyně považována za účelně vynaloženou. Soud tak žalobkyni přiznal pouze nárok na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. 11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.