6 C 85/2022-40 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil projev vůle žalovaných 1), 2) uzavřít s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaní jsou ve společném jmění manželů vlastníky pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Žalobkyně a žalovaní uzavřeli dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícímu věcnému břemenu na tomto pozemku a dohodli se, že smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřou nejpozději do 12 měsíců od dokončení stavby – zařízení distribuční soustavy„ [obec], přípojka NN k RD [celé jméno žalovaného]“. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo] dne [datum]. Žalovaní na opakované výzvy k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene nereagovali. 2. Žalovaní 1), 2) se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřili a v řízení zůstali zcela nečinní. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Podle ustanovení § 1785 občanského zákoníku, smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem 4. Podle ustanovení § 1786 občanského zákoníku, zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. 5. Podle ustanovení § 1787 odst. 1,2 občanského zákoníku, nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. 6. Ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene č.: [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanými bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se„ budoucí povinná“, tj. žalovaní jako vlastníci pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a žalobkyně v čl. II bod 1 dohodli, že do 12 měsíců od správního rozhodnutí případně od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene, nejpozději však do 5 let od uzavření této smlouvy. Dle čl. I bod 4 bude na pozemku budoucí oprávněná realizovat stavbu s názvem„ [obec], přípojka NN k RD [celé jméno žalovaného]“. Dle čl. II bod 3 smlouvy bude věcné břemeno uzavřeno za účelem umístění distribuční soustavy – podzemní kabelové vedení NN, kabelový pilíř NN na pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], který je vlastněn žalovanými. Dle čl. III. bod 3 smlouvy o smlouvě budoucí bude věcné břemeno zřízeno jako časově neomezené a bude zřízeno za úplatu ve výši 1 000 Kč. 7. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby (nebo její dokončené části) vyplývá, že dne [datum] došlo k ukončení přejímacího řízení stavby„ [obec], přípojka NN k RD [celé jméno žalovaného]“ a jejímu převzetí. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby vydaného [stát. instituce], stavební úřad sp. zn. [spisová značka], [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že byl vydán kolaudační souhlas jako doklad o povoleném účelu užívání stavby„ [obec], přípojka NN k RD [celé jméno žalovaného]“. 8. Z čestného prohlášení mandatáře ze dne [datum] vyplývá, že se společnost [právnická osoba] pokusila s žalovanými uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, kdy jim dne 1. 2. 2021 odeslala smlouvu k podpisu a dne 13. 5. 2021 odeslala urgenci s dodejkou, jelikož nebylo možné smlouvu s žalovanými uzavřít, byla věc předána k dořešení. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že tato smlouva, která má být uzavřena mezi žalobkyní a žalovanými byla podepsána dne 25. 4. 2022 pouze zástupcem žalobkyně. 9. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro k.ú. [obec] u [obec] soud zjistil, že žalovaní 1), 2) jsou evidovaní jako vlastníci pozemků parcelní [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Dále soud zjistil, že k těmto pozemkům je zapsáno věcné právo spočívající v zákazu zatížení (tj. zákaz zřídit bez souhlasu zástavního věřitele – [právnická osoba], věcné břemeno ve prospěch jiné nemovité věci nebo třetí osoby nebo zákaz zřídit bez jejího souhlasu právo stavby). [právnická osoba] udělila dne 17. 6. 2022 souhlas se zřízením věcného břemene – k pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] v rozsahu geometr. plánu [číslo]. 10. Z předžalobní výzvy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 7. 2. 2022, včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k pozemku parcelní [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. 11. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovanými bylo uzavřeno ujednání, ve kterém se smluvní strany dohodly, že do 12 měsíců od dokončení stavby„ [obec], přípojka NN k RD [celé jméno žalovaného]“ spolu uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene spočívajícího v umístění distribuční soustavy – podzemní kabelové vedení NN, kabelový pilíř NN na pozemku parcelní [číslo] k.ú. [obec] u [obec]. Poté, co došlo k dokončení stavby, žalovaní 1), 2) nereagovali na výzvy žalobkyně k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. 12. Bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaní 1), 2) mezi sebou uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí dle ustanovení § 1785 občanského zákoníku, ve které se žalovaní zavázali, že do 12 měsíců od dokončení stavby„ [obec], přípojka NN k RD [celé jméno žalovaného]“ uzavřou s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene na jejich pozemku. Smlouva o smlouvě budoucí obsahuje všechny podstatné náležitosti a jako taková zavázala účastníky k plnění v ní obsaženému. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že k dokončení stavby došlo dne 29. 7. 2020 a žalovaní byli povinni smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít. Účastníci řízení se v této smlouvě zavázali uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene ve lhůtě 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby, tj. do 29. 7. 2021. Od 30. 7. 2021 počala účastníkům běžet lhůta podle ustanovení § 1785 občanského zákoníku v trvání jednoho roku, po kterou se lze domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím, žaloba byla tedy podána včas. Jelikož žalovaní svému smluvnímu závazku ani po písemné urgenci ze strany žalobkyně uzavřít předmětnou smlouvu nedostáli, nahradil soud projev vůle žalovaných 1), 2) k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene tímto rozhodnutím, přičemž vyslovil, že nedílnou součástí smlouvy je i příslušný geometrický plán. 13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých, účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 100 Kč za každý úkon (celkem tedy 200 Kč), neboť návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru uplatněném u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobné věci (sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), přičemž hodnota peněžitého plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, tedy celkem částka 2 200 Kč. 14. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.