7 C 221/2021-52 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum], domáhal se žalobce, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit mu shora uvedené částky s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako prodávající a žalovaný jako kupující, uzavřeli dne 25. 2. 2011 kupní smlouvu, jejíž předmětem byly nemovitosti – budova [adresa], stojící na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] dále pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec]. Část kupní ceny ve výši 1.500.000 Kč byla splatná v den podpisu kupní smlouvy a část ve výši 1.000.000 Kč byla splatná do [datum]. Podle čl. IV. odst. 2 kupní smlouvy se žalovaný zavázal pro případ nesplacení doplatku kupní ceny zaplatit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 0,5 % z částky 1.000.000 Kč za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po ujednaném termínu splatnosti. Žalobce požaduje smluvní pokutu pouze za období od [datum] do [datum] ve výši 885.000 Kč a dále úrok z prodlení z částky 1.000.000 Kč za období od [datum] do [datum] v celkové výši 39.280,82 Kč. 2. Prodávající společnost postoupila svoji pohledávku za žalovaným [právnická osoba] s.r.o. dne [datum], tato společnost postoupila tutéž pohledávku dne [datum] [jméno] [příjmení], [obec], [ulice a číslo] a ten postoupil dne [datum] tutéž pohledávku současnému žalobci. Žalovanému byl převod předmětné pohledávky oznámen. Žalovaný však plnil do soudní úschovy. 3. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 28. 2. 2020, č.j. [číslo jednací] byl předmět soudní úschovy – částka 1.000.000 Kč, vydána žalobci. Usnesení nabylo právní moci až dne 7. 6. 2021, neboť žalovaný podal odvolání. 4. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu s odůvodněním, že nároky v žalobě neuznává. Tvrzení, že nesplnil svoji povinnost zaplatit zbývajících 1.000.000 Kč je nepravdivé. Tuto částku splnil dne [datum] formou náhradního plnění, způsobem souladným s tehdy platnou právní úpravou, uvedenou v ustanovení § 568 zákona č. 40/1964 Sb. a § 185a odst. 1, 2 o.s.ř., když celou dlužnou částku složil do soudní úschovy Okresního soudu ve Vyškově. Skutečnost, že došlo k postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno] mu byla oznámena původním věřitelem v blíže neurčený den na počátku měsíce února 2012 nedatovaným přípisem. Poté, co byla na majetek [právnická osoba] [anonymizována tři slova] r.o. nařízena exekuce, navštívil žalovaného [celé jméno žalobce], jednatel společnosti [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], a velmi naléhavým a výhružným způsobem požadoval, aby doplatek kupní ceny žalovaný splatil ještě před uplynutím doby splatnosti a v hotovosti a nikoliv soudnímu exekutorovi Mgr. [jméno] [příjmení]. Tomuto nátlaku žalovaný nevyhověl. Počátkem měsíce února 2012 obdržel od soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] vyrozumění o právní moci usnesení o nařízení exekuce, jakož i oznámení, že Exekuční příkaz ze dne 25. 11. 2011, č.j. [číslo jednací] nabyl právní moci dnem 29. 11. 2011. Žalovaný se domnívá, že k postoupení pohledávky došlo až po nařízení exekuce, tedy protiprávně. O dalším postoupení pohledávky žalovaný nevěděl. Soluční účinky náhradního splnění dluhu z Kupní smlouvy ze dne [datum] nastaly složením částky 1.000.000 Kč do úřední úschovy, nejpozději však právní mocí usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 10. 5. 2012, č.j. [číslo jednací], tedy dne 2. 6. 2012. 5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: 6. Společnost [anonymizováno 5 slov] a žalovaný uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byly shora uvedené pozemky a kupní cena byla sjednána ve výši 2.500.000 Kč. Částka ve výši 1.500.000 Kč byla uhrazena při podpisu smlouvy a část ve výši 1.000.000 Kč měla být uhrazena nejpozději do [datum]. Dokladem o nabytí vlastnictví je doložený výpis z katastru nemovitostí (viz smlouva a výpisy z katastru nemovitostí). 7. Výzvou ze dne 8. 7. 2021 požadoval žalobce po žalovaném, úhradu částky 5.495.924,66 Kč jako smluvní pokutu a úrok z prodlení (smluvní pokuta 5.265.000 Kč a úrok z prodlení 232.924,66 Kč) (viz doložená výzva). 8. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2011 došlo k postoupení předmětné pohledávky ze [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] na [právnická osoba], s.r.o., za kterou jednal jednatel [jméno] [příjmení] (viz doložená smlouva). 9. Notářským zápisem ze dne [datum] došlo k postoupení předmětné pohledávky ze [právnická osoba], s.r.o. na [jméno] [příjmení], který tuto pohledávku postoupil dne [datum] na žalobce (viz doložené notářské zápisy). 10. Usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 28. 2. 2020 byl vydán předmět úschovy – částka 1.000.000 Kč [celé jméno žalobce]. Tato částka byla složena do soudní úschovy, neboť složitel měl důvodné pochybnosti o tom, kdo je jeho věřitelem a komu má tedy plnit. O vydání předmětu úschovy požádal [celé jméno žalobce] podáním ze dne [datum]. Žalovaný podal do tohoto usnesení odvolání, ale přípisem ze dne [datum] je vzal zpět a odvolací řízení bylo usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], ze dne 16. 12. 2020, zastaveno. 11. U Okresního soudu ve Vyškově bylo pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení ve věci o určení povinnosti vyslovit souhlas s vydáním předmětu úschovy. Místo původního žalobce [právnická osoba] vstoupil do řízení nový žalobce – [celé jméno žalobce]. V průběhu tohoto řízení bylo prokázáno, že usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 5. 2012 č.j. [číslo jednací] soud přijal od složitele [celé jméno žalovaného] ve prospěch příjemce [anonymizováno 5 slov]. částku 1.000.000 Kč a to na základě návrhu složitele ze dne [datum], neboť tento měl důvodné pochybnosti o tom, komu má plnit. 12. Složitel prokázal důvodné obavy, neboť kupní smlouva byla uzavřena dne [datum]. Dne [datum] byl vydán exekuční příkaz č. 3, č.j. [číslo jednací] ve věci oprávněných: [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], proti povinnému [částka] [anonymizována čtyři slova] pro částku 8.353.286 Kč s 2 % úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a k náhradě nákladů právního zastoupení v exekučním řízení 160.128 Kč, jakož i nákladů exekuce v předpokládané výši 1.365.820 Kč Smlouva o postoupení pohledávky, uzavřená mezi [anonymizováno 5 slov], jako postupitelem a [právnická osoba], jako postupníkem je datována dne [datum], ale byla uzavřena pouze mezi těmito subjekty a ne formou notářského zápisu. Nelze tak skutečně prokázat, že byla uzavřena uvedeného dne. Složitel měl dříve povědomí o probíhajícím exekučním řízení, neboť oznámení o převodu pohledávky mu bylo oznámeno až v únoru 2012. Složitel tak oprávněně plnil do soudní úschovy. 13. [právnická osoba] požádala přípisem ze dne 19. 3. 2013 o vydání předmětu úschovy. Složitel v mezidobí vyúčtoval smluvní pokutu, která mu byla přiznána ve výši 605.000 Kč i s úrokem z prodlení a s náklady řízení, platebním rozkazem Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 7. 10. 2013. Soud řádně ve věci sp. zn. [spisová značka] jednal. Rozsudek byl vyhlášen u jednání dne 7. 7. 2014. Složiteli nelze odepírat právo použít řádné odvolací prostředky, neboť je to jeho zákonné právo. Věc byla dne 28. 11. 2014 předložena Krajskému soudu v Brně s odvoláním, který ve věci rozhodl dne 25. 4. 2018, neboť v průběhu odvolacího řízení, došlo k dalším postoupením předmětné pohledávky. Navíc Krajský soud v Brně rozhodl tak, že souhlas s vydáním předmětu úschovy se zamítá. Ve věci bylo podáno dovolání. Nejvyšší soud České republiky dne 7. 2. 2019 zrušil rozhodnutí Krajského soudu a věc mu vrátil k novému projednání. Krajský soud v Brně dne 13. 11. 2019 potvrdil rozsudek soudu prvého stupně. 14. Dle ustanovení § 568 zákona č. 40/1964 Sb., nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník důvodné pochybnosti, kdo je věřitelem nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy. Vynaložené nutné náklady s tím spojené nese věřitel. 15. Pravomocné usnesení soudu o přijetí plnění do úschovy má z hlediska zániku závazku stejné právní následky jako převzetí plnění věřitelem; za okamžik uspokojení nároku se považuje den, v němž byl předmět plnění složen u soudu (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 2844/2015). 16. Provedeným dokazováním, na základě posouzení všech důkazů a to jednotlivě i v jejich souvislostech, dospěl soud k závěru, že návrh žalobce důvodný není, protože žalovaný svůj závazek, vyplývající z kupní smlouvy, řádně plnil do soudní úschovy, jak je shora podrobně rozvedeno. Žalovaný se tak nedostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a žalobci nepřísluší žádná smluvní pokuta, ani úroky za prodl