7 C 225/2022 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou ze dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 4 306,50 Kč a příslušenství. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tak, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 2 700 Kč, převodem na účet žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr uhradit do [datum]. Vzhledem k tomu že žalovaný nesplnil podmínky pro odpuštění úroku z úvěru požaduje žalobkyně zaplacení úroku 0,9 % denně z vypůjčené částky, tj. 729 Kč. Dále se žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 877,50 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný byl vyzván k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. 2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 700 Kč. Úrok z úvěru nebyl sjednán za podmínky, že úvěr bude splacen ve sjednané lhůtě splatnosti, tj. 30 dní od odeslání finančních prostředků klientovi, jinak byl smluvní úrok sjednán ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní výzva. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla zkoumána na základě dotazníku vyplněného žalovaným a údaje byly ověřeny skrze aplikaci [anonymizováno]. Totožnost žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu. Dále byla provedena lustrace v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS. Z uvedených listin soud zjistil, že žalovaný byl v době žádosti o úvěr zaměstnán u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jeho mzda činila cca 21 000 Kč. Z bankovního výpisu pořízeného aplikací [anonymizováno] soud zjistil, že kromě příjmů ze mzdy se ve výpisu od února 2021 objevují také sázky v nízkých částkách prostřednictvím sázkového portálu [webová adresa] a dále dne [datum] úhrada 5 165 Kč poskytovali nebankovních spotřebitelských úvěrů [právnická osoba] Z uvedeného výpisu naopak nevyplývají žádné úhrady nákladů na bydlení. Dle lustrace žalovaného v systému CEO byl žalovaný v době žádosti o úvěr svobodný a bezdětný. Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro katastrální území Vyškov ke dni [datum] soud zjistil, že dům s adresou [adresa žalovaného] (adresa uvedená žalovaným ve smlouvě, jako adresa bydliště) nebyl k uvedenému datu ve vlastnictví žalovaného, jedná se o dům s nájemními byty. 6. Smluvní vztah založený smlouvou o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. 11. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, jako spotřebitelskou smlouvu. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. 13. Soud ve vztahu ke smlouvě o úvěru dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně (resp. vůbec) prověřeny výdaje žalovaného. Poskytovatel úvěru se v daném případě spokojil toliko se zjišťováním a ověřováním příjmů žadatele, aniž by jakkoli zkoumal výdajovou stránku. Soud zcela postrádá ověření výdajů na bydlení. Z veřejně dostupné části katastru nemovitostí bylo v době sjednávání úvěru zřejmé, že žadatel není vlastníkem bytu/domu, na adrese svého bydliště, přesto nájemní smlouva nebyla žadatelem předložena a poskytovatelem požadována, stejně tak chybí doklad SIPO. Soudu není zřejmé, jak poskytovatel úvěru vyhodnotil informaci z výpisu pořízeného aplikací [anonymizováno], dle které žadatel o úvěr prováděl úhrady platební kartou jako sázky na portálu sázkové kanceláře. Stejně tak není zřejmé, jak poskytovatel úvěru hodnotil informaci o splátce [právnická osoba] a.s., byť z této jednoznačně plyne předchozí dluhové zatížení žadatele. Poskytovatel úvěru se v daném případě spokojil pouze s historií plateb z bankovního účtu žadatele osvědčující výši mzdy a existenci účtu, což soud hodnotí jako ryze účelové jednání, které má vyvolat dojem aktivního zkoumání poměrů žadatele, fakticky však dochází pouze k formálnímu shromažďování takových údajů, které svědčí pro dobrou majetkovou situaci žadatele. 14. Stav, kdy žalovaný investuje pravidelně nemalé částky do sázek s nejistým výsledkem návratnosti takové investice, v souběhu s absentujícím zjišťováním dalšího dluhového zatížení a nákladů na bydlení, měla vést poskytovatele k dalšímu prověřování, z čeho (z jakých prostředků) hodlá žalovaný své závazky plnit. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem v době sjednávání úvěru, není postačující pro prokázání jeho úvěruschopnosti, pokud není dostatečně zkoumána také výdajová stránka, případně je-li žadatel výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen (a toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje). Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele bližší informace k jeho majetkové situaci. 15. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že na základě informací, které žalobkyně měla (s ohledem na absentující ověření informací o výdajích žadatele), si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. 16. Z údajů zjištěných žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti nelze v žádném případě vyhodnotit, že je žadatel osobou solventní. Ačkoli to žalobkyně v obecné rov