7 C 278/2022-27 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem ze dne [datum] domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 1 067 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 75 Kč a náhradu nákladů řízení. Návrh odůvodnila žalobkyně tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (ACP III – 2014 COMBI), a to vozidla [anonymizováno] typ [anonymizováno] [číslo], [registrační značka] [anonymizována dvě slova] [číslo]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Žalobkyně požaduje pojistné za období od [datum] do [datum], žalobkyně požaduje dále zaplacení částky 900 Kč jako paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] z částky 1 067 Kč kapitalizovaný částkou 75 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužného pojistného dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle ustanovení. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ([anonymizováno 5 slov] [číslo], [anonymizována čtyři slova] [číslo]. Pojistné bylo sjednáno s roční splatností ve výši 496 Kč Počátek pojištění byl sjednán na [datum] Smlouva zanikla dnem [datum] pro nezaplacení pojistného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného za dobu trvání pojištění ve výši 167 Kč. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení 3 x 300 Kč jako nákladů za vymáhání pojistného. Soudu nebyla předložena listina (sazebník vybraných poplatků) opatřená podpisem žalovaného, která by zakládala vznik nároku na zaplacení uvedeného poplatku. 6. Podle ustanovení § 3 odstavec 1 věta první zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 7. Podle ustanovení § 12 odstavec 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V tomto případě se jedná o nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 9. Na základě zjištěného stavu dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný co do dlužného pojistného 167 Kč za období od [datum] do [datum] a žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 10. Soud žalobě nevyhověl v částce 900 Kč odpovídající nákladům spojeným s upomínáním dlužného pojistného. Dodatkové platební povinnosti ve spotřebitelské smlouvě nemohou být zásadně ujednány ve všeobecných obchodních podmínkách, ale na listině, na které je podpis spotřebitele. Pokud jsou dodatkové platební povinnosti ujednány mimo listinu, na které je podpis spotřebitele, pak soud v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku k ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá (srovnej např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 19C 344/2016). S ohledem na nálezovou judikaturu, dospěl soud k závěru, že požadovaný poplatek spojený s upomínáním ve výši 900 Kč žalobkyni přiznat nelze, neboť ujednání o něm je absolutně neplatné. 11. Soud dále žalobě vyhověl, pokud jde o zákonný úrok z prodlení. S ohledem na nepřiznání nároku na zaplacení upomínacího poplatku, pak byl zákonný úrok z prodlení žalobkyni přiznán z částky 167 Kč (odpovídající dlužnému pojistnému) za dobu od [datum] do [datum], kapitalizovaný částkou 11,70 Kč a ve zbytku nároku tj. v částce 63,30 Kč byla žaloba zamítnuta. 12. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 1 067 Kč s příslušenstvím 75 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 167 Kč s příslušenstvím 11,70 Kč. V předmětné věci byl tedy úspěšný žalovaný v rozsahu 68,70 % a žalovanému by tak příslušela náhrada nákladů řízení, kterému však v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu, s přihlédnutím k přeshraničnímu plnění.