7 C 342/2022-36 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhá zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 6 086 Kč, neboť žalovaný neměl v době od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dlužnou částku tvoří základ příspěvku ve výši 5 785 Kč za 89 dní po 65 Kč a poplatek za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. 2. Soud se v rámci zkoumání podmínek řízení dle ustanovení § 103 občanského soudního řádu zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti (pravomoci) k projednání a rozhodnutí tohoto sporu a uzavřel, že neexistuje žádná dvoustranná smlouva mezi Českou republikou a Moldavskem, kterou by strany sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání tohoto typu sporů (z pojištění) a která by se ve smyslu Článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství použila namísto Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení). Soud tedy postupoval podle kapitoly II. oddílu 3, článků 10 až 16 Nařízení. Podle čl. 14 Nařízení může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Pro posouzení věci je tedy rozhodné, zda měl žalovaný ke dni zahájení řízení na území České republiky své bydliště. Z článku 62 bod 1 Nařízení plyne, že pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. 3. Soud zjistil, že žalovaný je státním příslušníkem [země] a má povolen trvalý pobyt občana 3. státu – rezident, na adrese [adresa žalovaného]. Soud uzavřel, že žalovaný měl ke dni podání žaloby bydliště na území České republiky a je příslušným k projednání dané věci. 4. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 5. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 6. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: Žalovaný neměl v době od [datum] do [datum] (tj. 89 dní) k vozidlu [registrační značka], číslo technického průkazu [anonymizováno], sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl žalobkyní vyzván výzvou ze dne [datum] k úhradě příspěvku 5 785 Kč za 89 dní po 65 Kč a nákladů uplatnění příspěvku 300 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzýván k úhradě příspěvku a nákladů, naposledy výzvou ze dne [datum]. 8. Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 9. Dle ustanovení § 4 odst. 1, 3, 4 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Nebylo-li k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je povinností žalovaného uhradit žalobkyni v souladu s ustanovením § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla příspěvek za každý den porušení povinnosti vozidlo pojistit. Výše příspěvku činí dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 65 Kč denně. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 785 Kč. Žalobkyni dále náleží náklady na uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyni bylo rovněž přiznáno i příslušenství pohledávky, tj. zákonné úroky z prodlení, a to zcela v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 200 Kč dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů 3 × 100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, 189 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu, celkem 1 489 Kč. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 občanského soudního řádu.