7 C 397/2021-15 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 400 Kč, z titulu nákladů za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Dle ustanovení § 17b odst. 1 písm. a) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla. 6. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: 8. Dne [datum] ponechal žalovaný vozidlo [registrační značka] na místě, kde to nebylo povoleno a na vozidlo byl namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen„ TPZOV) z důvodu spáchání přestupku. Dle nařízení žalobce [číslo] z [datum] činí cena za přiložení a odstranění TPZOV částku 400 Kč. Žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v souvislosti s nedovolením parkováním vozidla dne [datum]. Žalovaný byl žalobcem vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 9. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný zaparkoval dne [datum] vozidlo na místě, kde to není dovoleno a na vozidlo byl žalobcem namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Následně byl žalovaný za toto jednání uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení ceny za montáž a demontáž TPZOV ve výši 400 Kč. Žalobci bylo rovněž přiznáno i příslušenství pohledávky, tj. zákonné úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dle návrhu žalobce. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná. Dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Uvedeným právním předpisem je vyhláška číslo 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč, a to za návrh ve věci samé a dále náhradu za zaplacený soudní poplatek 1.000 Kč. 11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.