4 C 97/2020-181 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne , datum, domáhal se žalobce zaplacení žalované částky v podstatě s odůvodněním, že spoluvlastní s žalovanou nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , a to pozemek parcelního č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, a pozemek parcelní č. , hodnota, (zahrada) s velikostí spoluvlastnického podílu ideální ½. Žalobce po nabití vlastnických práv k nemovitým věcem kontaktoval žalovanou, sdělila mu, že v nemovitých věcech má evidováno trvalé bydliště a nemovité věci užívá v celém rozsahu. Hodlá je využívat nadále k uskladnění svých osobních věcí a žalobci přístup a užívání neumožní. S ohledem na to, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o způsobu užívání nemovitostí, užívá žalovaná nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu a dochází na úkor žalobce k bezdůvodnému obohacení. Následně žalobce vyčíslil bezdůvodné obohacení za období od května 2017 do května 2020, tedy za 36 měsíců po , částka, měsíčně, neboť ze znaleckého posudku vyplývá výše obvyklého nájemného na částku , částka, na měsíc. Tím vzniká žalovaná částka ve výši , částka, . Žalovanou prostřednictvím svého zástupce vyzval dopisem z , datum, k úhradě dlužné částky, ale žalovaná svůj dluh dobrovolně nesplnila ani z části.2. Žalovaná se svým vyjádřením došlým soudu dne , datum, domáhala rozhodnutí, aby soud žalobu odmítl, případně zamítl a žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení v podstatě s odůvodněním, že je sice formálně spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, nicméně tyto jsou postiženy exekucí, respektive aktuálně tvoří majetkovou podstatu insolvenčního řízení. Pokud je žalované známo, pak tyto nemovitosti nabyl jiný vlastník příklepem ve veřejné dražbě. Jaký je stav řízení, zda vlastnictví bylo skutečně nabyto, žalované známo není. Žalovaná v žádném případě předmětnou nemovitost neužívá, aktuálně do ní vůbec nemá přístup. Nemovitost je v takovém stavu, že v současnosti se ani užívat nedá, již několik let žalovaná bydlí v poměrně vzdáleném místě a o předmětné nemovitosti nemá žádné informace. Od roku 2017 je v insolvenci a bylo jí povoleno oddlužení. Žaloba by měla být odmítnuta, neboť v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku nelze zahájit soudní řízení a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášení, nejde-li o incidenční spory ani řízení o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují.3. Z výpisu z LV č. , hodnota, je zjištěno, že nemovitosti, tak jak jsou shora označené, jsou ve spoluvlastnictví žalobce v podílu ½, žalované v podílu ¼ a , jméno FO, v podílu ¼. Z předžalobní výzvy datované , datum, včetně podacího lístku vyplývá, že byla vyzvána k úhradě , částka, ve lhůtě do , datum, . Znalecký posudek (č. l. 18 – 29 spisu) uzavírá, že obecná hodnota pronájmu předmětných nemovitých věcí navržená srovnávací metodou ke dni ocenění , datum, po zaokrouhlení činí , částka, za měsíc. Z informací o řízení ve vztahu k uvedeným nemovitostem vyplývá, že v řízení V 7829/2020 bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí vkladu nabyvatele vlastnického práva , právnická osoba, ve vztahu k povinnému a převodci , Jméno žalované, ke dni , datum, . Ze znaleckého posudku (č. l. 66 – 71 spisu) vyplývá, že obvyklá cena spoluvlastnického podílu nemovitostí činí , částka, ve vztahu k ideální ¼ nemovitostí.4. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. (72) , incidenční spisová značka, (KSBR , spisová značka, ) ze dne , datum, zjistil soud, že ve věci totožných účastníků o určení pohledávky bylo určeno, že pohledávka žalobce za žalovanou ve výši , částka, z titulu bezdůvodného obohacení je po právu a žalovaná byla zavázána k úhradě nákladů řízení. Z odůvodnění rozsudku se podává, že přihlášenou pohledávku popřeli na přezkumném jednání dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaná 2) , jméno FO, (nyní , jméno FO, ). Jako důvod popření bylo uvedeno, že dlužnice (, Jméno žalované, ) užívá předmětnou nemovitost pouze v rozsahu, v jakém jí to umožňuje vlastník ¼ nemovitostí , jméno FO, . Jako svá žalobní tvrzení uvedl žalobce, že je z ideální ½ spoluvlastníkem nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , a to v rozsahu, jak jsou shora popsány (dále jen předmětné nemovitosti). Žalobce po nabytí předmětných nemovitostí kontaktoval dlužnici a její sestru, které obě prohlásily, že mají na adrese trvalé bydliště, nemovité věci užívají v celém rozsahu, hodlají je užívat i nadále k uskladnění svých osobních věcí a žalobci přístup a užívání neumožní. Dlužnice umožnila žalobci 1x vstup do budovy za účelem ohledání a nacenění stavebních prací nutných k udržení hodnoty nemovitých věcí. Budova je dlouhodobě neudržovaná. , jméno FO, byl přítomen prohlášení dlužnice, že nepustí žalobce do nemovitých věcí více než 1x za účelem ohledání, že jej nenechají užívat nemovité věci, neboť je užívají sami, a to v celém rozsahu. K dohodě o užívání mezi spoluvlastníky nedošlo. Z popěrného úkonu je patrné, že dlužnice užívá nemovité věci v rozsahu, v jakém jí to umožňuje , jméno FO, – vlastnice ideální ¼ nemovitostí. Žalobce oslovil žalovanou s možností odkoupení zbývajících podílů a učinil nabídku, na kterou žalovaná nepřistoupila. Žalobci si pak přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení. Mezi žalovanou a žalobcem nikdy nebyla uzavřena nájemní smlouva ani jiná dohoda o užívání rodinného domu. Na adrese předmětné nemovitosti nemá žalovaná žádné osobní věci, které by prokazovaly užívání nemovitosti v jakémkoli rozsahu, vyjímaje osobních věcí po matce, vše zůstalo v původním stavu. Dům je od dodávky elektřiny odpojen od , datum, , od plynu od , datum, od vody , datum, . Od , datum, byla uzavřena smlouva o užívání bytových prostor včetně zařízení předmětných nemovitostí mezi sestrou žalované a majiteli domu , jméno FO, a , adresa, . Sestra žalované má na adrese trvalé bydliště, nachází se tam její osobní věci a doposud jí žalobce neoslovil a nepožadoval nájemné. Žalobcem nebyla oslovena ani další spoluvlastnice , anonymizováno, . Žalobkyně podáním z , datum, opakovaně žalobu za neoprávněnou. Tvrdí, že žalobce požaduje nájemné za dobu, kdy matka byla hospitalizována v nemocnici a nájemné za první dva měsíce, tedy mělo být přihlášeno do dědického řízení. Nebylo nikdy vyčleněno, kterou část domu žalobce vlastní. Pokud jsou v domě věci po zemřelé , jméno FO, , nachází se pouze na žalovanou zděděné ¼ domu. Věci jsou sepsány pro případné zpeněžení a nemohlo s nimi být manipulováno.5. Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově č.j. , spisová značka, z , datum, soud návrhu žalobce vyhověl v podstatě s odůvodněním, že rozsudkem Krajského soudu v Brně (č.l. 72), č.j. , incidenční spisová značka, (KSBR , spisová značka, ze dne , datum, ) v řízení o určení pravosti pohledávky bylo určeno, že pohledávka žalobce za dlužnicí (účastnicí v totožném procesním postavení jako v tomto řízení), přihlášená do insolvenčního řízení ve výši , částka, z titulu bezdůvodného obohacení je po právu. Skutkový stav byl popsán tak, že dlužnice užívá nemovité věci bez právního důvodu a žalobci vzniká pohledávka vůči dlužnici v podobě nároku na vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných nemovitostí, a to minimálně za dobu od , datum, do , datum, , když skutkové okolnosti byly popsány v zásadě shodně jako v tomto řízení. Soud pak s argumentací a odkazem na ustanovení § 13 o. z., v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí převzal skutkové závěry a z rozsudku tohoto krajského soudu a dovodil z nich totožné závěry právní, neboť žalobou tvrzené bezdůvodné obohacení se týkalo jen pokračujícího období po kterém, jak z dokazování vyplynulo, nemohl žalobce nemovité věci odpovídajícím způsobem užívat a bylo dovozeno, že mu to žalovaná odepřela. K odvolání žalované byl tento rozsudek zrušen usnesením Krajského soudu v Brně, č.j. 16 Co 168/2021-109 ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, . Ve zrušovacím usnesení bylo odvolacím soudem konstatováno, že soud I. stupně ve věci neučinil žádná vlastní skutková zjištění o faktickém rozsahu užívání předmětných nemovitostí žalovanou a o případné kvalitě tohoto užívání, a v tomto směru ani nesplnil svou zákonnou poučovací povinnost, vyplývající z ustanovení § 118 a) odst. 1 a 3 o.s.ř., když poučovací povinnost je vybudována na objektivním principu, a proto poskytnutí potřebného poučení není závislé na tom, zda se soud I. stupně o potřebě poučení vůbec dozvěděl. Odkázal v tomto na judikaturu nejvyššího soudu (cit. v bodě 16. zrušovacího usnesení) a dovodil, že došlo takto k porušení procesních předpisů a řízení před soudem I. stupně je z tohoto důvodu vždy postiženo vadou, pro kterou nezbylo než rozsudek soudu I. stupně zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení. Uloženo bylo toliko obecně, aby soud odstranil vytýkané nedostatky a ve věci znovu rozhodnul.6. U j