6 C 319/2022-34 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se podanou žalobou (podanou dne 7. 7. 2022 u Obvodního soudu pro Prahu 3, který posléze usnesením ze dne 26. 10. 2022, č. j. 20 C 285/2022-22, vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci věc postoupil zdejšímu soudu) domáhala vyškrtnutí shora (nyní ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku) označené movité věci (průmyslového vysavače) z předmětného exekučního soupisu, a dále vyloučení této věci z exekuce při skutkovém tvrzení (ve stručnosti shrnuto z podané žaloby), že tato věc byla nesprávně pojata soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], do předmětného soupisu, a to v exekuční věci vedené na majetek manžela žalobkyně pro uspokojení pohledávky oprávněné – nyní žalované, když věc je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Kromě toho uvedený vysavač je třeba považovat za obvyklé vybavení domácnosti dle § 322 odst. 2 písm. b) o. s. ř. 2. Žalobkyně podala soudnímu exekutorovi návrh na vyškrtnutí věci z předmětného exekučního soupisu, leč soudní exekutor tomuto návrhu usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], nevyhověl. 3. Žalovaná (jinak vystupující v procesním postavení oprávněné v předmětné exekuční věci) ve svém vyjádření k žalobě ze dne 5. 8. 2022 vyslovila souhlas s vyškrtnutím věci z předmětného exekučního soupisu. 4. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], syna žalobkyně, ze dne [datum], soud zjistil, že jmenovaný čestně prohlásil, že dne [datum] daroval žalobkyni k jejím narozeninám průmyslový vysavač [značka] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] (zjištěno z cit. čestného prohlášení na č. l. 17). 5. Vzhledem k tomu, že žalovaná (jinak oprávněná v předmětné exekučním řízení) souhlasila s tvrzením žalobkyně o jejím výlučném vlastnictví předmětného průmyslového vysavače, nebylo již zapotřebí v řízení provádět další dokazování a za užití § 115a o. s. ř. bylo možné rozhodnout ve věci bez nařízení jednání. 6. Jelikož součástí řízení o vyloučení věci není (nemůže být) též nárok na vyškrtnutí věci z exekučního soupisu, neboť takový postup, respektive uplatnění takového nároku se příčí ustanovení § 68 ex. ř., který v odst. 1 umožňuje tomu, jemuž svědčí právo k věci (navrhovatel), jež nepřipouští exekuci, podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, který lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, jenž věc pojal do soupisu, kdy v případě, že exekutor takovému návrhu nevyhoví, může navrhovatel podat excindační (vylučovací) žalobu dle § 267 o. s. ř., nezbylo za popsané procesní situace, než výrokem I. žalobu o vyškrtnutí věci z exekučního soupisu zamítnout. 7. K zamítavému výroku I. soud z procesního hlediska dodává, že ustanovení § 115a o. s. ř. stanoví, že k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Smyslem ustanovení § 115a o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení v případě, že všechna potřebná skutková zjištění lze zjistit přímo z účastníky předložených listinných důkazů; ustanovení § 115a o.s. ř. přitom nestanoví nic o tom, že by soud v takovémto případě měl (musel) žalobě vyhovět (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5270/2009, ze dne 24. 2. 2011). 8. Naopak výrokem II. soud vyhověl žalobě ohledně vyloučení předmětného průmyslového vysavače z předmětné exekuce, neboť dle 52 odst. 1 ex. ř. a za užití § 267 o. s. ř. stanovícího, že právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona, k tomu v daném případy byly splněny podmínky. 9. Poněvadž mezi účastníky tohoto řízení je nesporné, že předmětný vysavač je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, soud za této procesní situace podané žalobě v části týkající se vyloučení uvedené věci z předmětné exekuce vyhověl. 10. Neboť se žalobkyně výslovně vzdala svého nároku na náhradu nákladů řízení vůči žalované, nebylo zapotřebí se ani zabývat relevancí argumentace žalované, že v daném případě nelze k její tíži klást procesní zavinění na zahájení tohoto řízení, respektive, že v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. (nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni). Za této procesní situace proto soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, jak se podává z výroku II. tohoto rozsudku.