7 C 130/2022 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum], domáhá po žalované zaplacení částky 13 311 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] prostřednictvím webového rozhraní [webová adresa]. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit dluh ve lhůtě 24 měsíců. Žalovaná na svůj dluh ve lhůtě splatnosti sjednané smlouvou zaplatila 1 821 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny 7 330 Kč, poplatků za bezpečnou splátku 495 Kč, poplatků za SMS servis 245 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti 792 Kč, úroků 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů 560 Kč a smluvních pokut celkem 1 929 Kč. Dále požaduje žalobkyně příslušenství pohledávky kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 367,06 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 13 311 Kč od [datum]. 2. Úvěruschopnost žalované žalobkyně zkoumala tak, že se zabývala úvěry žalované u jiných úvěrujících a tím, jak jsou spláceny (registr NRKI, BRKI, SOLUS), lustrací v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně podrobuje žadatele o úvěr credit scoringu, při kterém je posuzována jejich příjmová a výdajová stránka, věk, rodinný stav, vzdělání, počet dětí, způsob bydlení, splátky u jiných společností. Ve vztahu k žalované uvedla, že u ní zjistila, že nemá děti, je zaměstnancem s měsíčním čistým příjmem 19 800 Kč a dalšími příjmy ostatních členů domácnosti 0 Kč minimální výdaje na bydlení jsou vyčísleny částkou 4 096,60 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, ve svém podání ze dne [datum] sdělila soudu, že je osobou bez přístřeší, která řeší svoji tíživou finanční situaci. 4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud ve věci provedl dokazování listinami: formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrovou smlouvou [číslo] splátkovým kalendářem, opisem výpisu proplacení smlouvy ze dne [datum], kopií občanského průkazu žalované, výpisem z běžného účtu na jméno žalované u [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], Změnami smluvní dokumentace účinnými od [datum], informací o pojištění vkladů, informačním přehledem o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta, sazebníkem poplatků, výpisem čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] výzvou ke splacení celé půjčky ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum], včetně dokladu o odeslání žalované poštou dne [datum], úvěrovou zprávou k osobě žalované s uvedením kontraktů, potvrzením o provedení ověření bonity klienta včetně výpočtu [příjmení], z nichž učinil následující skutková zjištění: 6. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] úvěrovou smlouvu s ID žádosti [číslo], a to prostředky komunikace na dálku (internetové stránky [webová adresa]), na základě které poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností 24 měsíců za poplatek 264 Kč, s úrokem 49,20 % ročně, dále byl smlouvou sjednán poplatek za korunový odklad ve výši 792 Kč, poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za službu [anonymizována dvě slova] 99 Kč, a poplatek za službu [anonymizována dvě slova] 49 Kč Celkem měla být splacena částka 11 008 Kč bez doplňkových služeb ve splátkách 945 Kč měsíčně. Identifikace žalované je zajištěna podpisovým kódem, telefonním číslem, na které byla tato SMS zpráva odeslána a IP adresou. Žalobkyně doložila také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl vyplacen na účet žalované dne [datum]. 7. Při posuzování úvěru schopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z informací žalované a lustrací registru NRKI, BRKI, SOLUS, v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Z úvěrové zprávy k osobě žalované vyplývá, že žalovaná opakovaně splácela a čerpala úvěry i u jiných nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, a to 4 existující záznamy. Měsíční splátky činily celkem 6 565,20 Kč. Žalovaná uvedla měsíční příjem 19 800 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti 0 Kč. Výdaje žalované nejsou nijak specifikovány, žalobkyně vycházela z životního minima dospělého člena domácnosti a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ. Dle výpisu z bankovního účtu činila mzda žadatelky o úvěr o zaměstnavatele [právnická osoba] 19 284 Kč dle uvedeného výpisu splácela žalovaná úvěr od [jméno] [příjmení] [příjmení] splátkou ve výši 776,53 Kč z uvedeného výpisu dále vyplývá, že v měsíci prosinci nebyly žalovanou hrazeny žádné jiné splátky z jí uváděných dalších závazků. Dle splátkového kalendáře žalovaná zaplatila ve splátkách 945 Kč + 874 Kč + 2 Kč, tj. celkem 1 821 Kč. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Předžalobní výzva byla zaslána dopisem ze dne [datum]. 8. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaná je svobodná a bezdětná. 9. Z informačního systému řízení vedených zdejším soudem soud zjistil, že proti žalované bylo zahájeno v letech 2021 –2022 celkem deset občanskoprávních řízení, z větší části k vymožení dluhů ze spotřebitelských úvěrů. 10. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 15. Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C –679/18 ze dne 5. 3. 2020. Uvedené závěry byly potvrzeny usnesením Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/20 ze dne 6. října 2021. 16. Soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně