7 C 150/2023-26 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], domáhají se žalobci, aby soud rozhodl o povinnosti žalované vyklidit rodinný dům [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], část [územní celek]. Svůj návrh odůvodnili tím, že jsou spoluvlastníky pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec]. Spoluvlastnictví nabyli v dědickém řízení po zůstaviteli panu [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum] a to dle usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Uvedenou nemovitost obývá v současné době žalovaná, a to zcela bez právního důvodu. Žalovaná žila v předmětné nemovitosti se zemřelým v době před jeho smrtí. O nemovitost se nikdy nestarala a přes výzvy žalobců setrvává v rodinném domě i po smrti [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalovaná na výzvy žalobců k vystěhování z nemovitosti nikterak nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] schválil Okresní soud ve Vyškově dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum]. Dle schválené dohody nemovitosti, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [obec] u [obec], část [územní celek], [územní celek], nabyli rovným dílem oba pozůstalí – dcera [celé jméno žalobkyně] a syn [celé jméno žalobce] (viz Usnesení OS ve Vyškově). 5. Výzvu k vystěhování z nemovitosti zaslali žalobci žalované přípisem ze dne [datum] s tím, že termín vystěhování byl nejpozději do [datum] (viz přípis – výzva k vystěhování). Při doručování této zásilky, určené do vlastních rukou adresáta, nebyla žalovaná zastižena, proto byla písemnost uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum]. Výzva byla žalované zaslána na obě adresy, tedy [obec a číslo], [PSČ] [obec] a [adresa žalované] (viz doručenky). 6. Dle ustanovení § 49 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu, nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Dle ustanovení § 49 odst. 4 občanského soudního řádu, nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. 7. K jednání dne [datum] byla žalovaná řádně předvolána, a to na obě známé adresy, tedy [obec a číslo], [PSČ] [obec] a [adresa žalované]. Z adresy [adresa žalované], se předvolání vrátilo zpět s tím, že adresát nemá domovní schránku. Na adrese [adresa žalované a žalobkyně]. Žalovaná se z nařízeného jednání omluvila s odůvodněním, že se nemůže dostavit z důvodu nemoci. 8. Dle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku (zákona [číslo] S.), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalované nepřísluší žádný právní titul, který by ji opravňoval k užívání předmětné nemovitosti. Tuto obývala pouze se souhlasem zemřelého [jméno] [celé jméno žalobce], avšak žádná nájemní smlouva uzavřena nebyla. 10. Žalobci řádně prokázali vlastnické tituly k předmětné nemovitosti, kterou nabyli do podílového spoluvlastnictví v rámci dědického řízení, což dokladuje Usnesení Okresního soudu ve Vyškově, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 11. Žalovaná na výzvu k vystěhování z nemovitosti ze dne [datum] nereagovala a ve stanoveném termínu – nejpozději do [datum] se z nemovitosti nevystěhovala a nadále ji obývá bez právního důvodu. 12. Žalobou na vydání věci se vlastník věci domáhá jejího vydání proti tomu, kdo mu ji zadržuje. Předpokladem úspěšnosti žaloby je, aby byli žalobci aktivně věcně legitimováni, žalovaná pasivně věcně legitimována a aby byl způsobilý předmět žaloby (objekt vindikace). 13. Jak vyplývá z komentáře k ustanovení § 1040 (prof. JUDr. Alena Winterová, CSc.) aktivní legitimaci má jen vlastník věci. Žalobci musí tvrdit a dokázat, že jsou vlastníky věci. Ohledně této skutečnosti mají důkazní povinnost a tíží je ve sporu důkazní břemeno. Vlastnictví žalobců musí trvat v den vyhlášení rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Vlastnické právo lze dokazovat libovolnými důkazními prostředky, ohledně nemovitých věcí především výpisem z veřejného seznamu, tj. katastru nemovitostí (k tomu srov. § 980 obč. zák., dále katastrální zákon). 14. Žalobci prokázali vlastnické právo Usnesením Okresního soudu ve Vyškově č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. Soud si ověřil náhledem do Katastru nemovitostí, na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] u [obec], že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí a to p. [číslo] ostatní plocha a p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba: [obec], [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. [číslo]. 15. Pasivně legitimován je ten, kdo věc zadržuje, a to neoprávněně. Zadržením se všeobecně myslí jak detence, při níž má detentor věc ve své moci, ovládá ji fakticky, avšak ovládá ji jako věc cizí, tak i držba, při níž držitel věc nejen ovládá, ale má zároveň i vůli nakládat s věcí jako s věcí vlastní (animus possidendi). V obou případech musí jít o neoprávněné zadržování (držení) věci. Detentor zadržuje věc neoprávněně, jestliže právní důvod detence původně byl dán (věc mu byla například vlastníkem pronajata nebo propachtována) a později odpadl (nájemní poměr nebo pacht skončil), anebo jestliže zde žádný právní důvod zadržování věci od počátku ani nebyl. Rozhodující je, zda existuje objektivní právní důvod zadržování věci. Je nerozhodné, zda držitel či detentor právní důvod tvrdí, anebo ani žádný právní důvod neuvádí (viz komentář k ustanovení § 1040 prof. JUDr. Alena Winterová, CSc.). 16. Žalovaná se v nemovitosti zdržuje, na adrese předmětné nemovitosti je jí doručováno, i když trvalý pobyt má dle CEO hlášený na adrese: [adresa žalované], [část obce]. Adresu [obec a číslo], [PSČ], také uvedla v omluvě z nařízeného jednání. Soud má za prokázané, že se v nemovitosti bez právního důvodu nadále zdržuje. 17. Žalované bylo u jednání dne [datum] poskytnuto řádné poučení. Žalovaná žádný důkaz, který by svědčil o tom, že nemovitost obývá, tedy užívá oprávněně, nedoložila, ostatně, že by takový důkaz existoval, ani netvrdila. 18. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že žalovaná užívá předmětnou nemovitost bez právního důvodu. 19. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť žádné další důkazy navrhovány nebyly. Navíc na základě provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že se žalovaná užívá (zdržuje se v ní) předmětnou nemovitost bez právního důvodu. 20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalobci byli ve věci zcela úspěšní a mají proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek v částce 5 000 Kč a účelně vynaložené náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., za 2 hlavní úkony po 1 500 Kč (převzetí a příprava, včetně první porady s klientem u žalobkyně a) a převzetí a příprava, včetně první porady s klientem u žalobce b), dále ½ úkon ve výši 750 Kč za jednoduchou výzvu k vyklizení u žalobkyně a) a jednoduchou výzvu k vyklizení u žalobce b), dále 4x hlavní úkon po 1 200 Kč dle ustanovení § 12 cit. vyhlášky - podání žaloby za žalobkyni a) a podání žaloby za žalobce b) a účast na jednání dne [datum] za žalobkyni a) a také za žalobce b), 8 x režijní paušál po 300 Kč. Dále byla přiznána 2x ½ hod. ztráty času k cestě na jednání u procesního soudu. 21. Náklady řízení advokáta činí částku 11 900 Kč (za zastupování každého ze žalobců částka 5 850 Kč a ztráta času 200 Kč), ke které byla podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu přiznána náhrada daň z přidané hodnoty ve výši 2 499 Kč. 22. Dále bylo přiznáno cestovné za jízdu osobním vozem Mercedes-Benz, [registrační značka], na jednání k procesnímu soudu [obec] – [obec] a zpět (68 km, při průměrné spotřebě 5,8 l /100 km, ceně nafty 34,40 Kč l a sazbě 5,20 Kč km). Cestovné celkem činí 489 Kč. 23. Náklady advokáta činí 14 888 Kč a náklady řízení žalobců celkem (včetně uhrazeného soudního poplatku) činí částku 19 888 Kč a byly přiznány k rukám advokáta. 24. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 občanského soudního řádu v obecné lhůtě tří dnů.