7 C 233/2023-47 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 20 045 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené se žalovaným dne [datum]. Po prověření úvěruschopnosti poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč do 24 měsíců ve splátkách dle splátkového kalendáře. Dále byly sjednány volitelné služby – [anonymizována dvě slova] za poplatek 99 Kč, poplatek [anonymizována dvě slova] za poplatek 49 Kč a v úrok pevnou částkou 735 Kč v rámci druhé až osmé splátky. Žalovanému byl dále účtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výší 1 485 Kč sjednaný smlouvou. Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem 6 011 Kč. Žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného požaduje zaplacení smluvní pokuty 3 x 500 Kč a dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s upomínáním ve výši celkem 1 030 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 2. Ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalobkyně uvedla, že svoji zákonnou povinnost naplnila zjišťováním předchozího dluhového zatížení žadatele u dalších společností, prostřednictvím registrů NRKI/BRKI a registru SOLUS, dále lustrací žadatele v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále podrobuje žadatele credit scoringu, kde posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumává takové ukazatele, jako je věk, rodinný stav a splátky u jiných společností. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny dluhu ve výši 12 498 Kč, poplatků za bezpečnou splátkou ve výši 396 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti v celkové výši 1 485 Kč, úroku v celkové výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů celkem 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč, dále zaplacení zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši 131,79 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 20 045 Kč od [datum] do zaplacení. 6. Z předložených listinných důkazů soud dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu: 7. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, se splatností ve 24 splátkách měsíčně ve výši dle splátkového kalendáře. Dále byl smlouvou sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatek za doplňkovou službu Bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za doplňkovou službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně a poplatek za korunový odklad 1 485 Kč. 8. Dle bankovního výpisu byl úvěr vyplacen na účet žalovaného uvedený ve smlouvě dne [datum] ve výši 15 000 Kč. 9. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný zaplatil ve splátkách celkem 7 279‬ Kč. Úvěr byl zesplatněn dne [datum] pro prodlení žalovaného s úhradou závazků ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum] odeslaným poštou dne [datum]. 10. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění datovaná [datum]. 11. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila žalobkyně na základě údajů poskytnutých žalovaným a uvedených ve smlouvě o úvěru a potvrzení o provedení ověření bonity klienta. Dle smlouvy a potvrzení měl žalovaný jediný zdroj příjmů ze mzdy (zaměstnavatel není uveden) ve výši ve výši 28 000 Kč, byl svobodný a bezdětný. Z předložených listin nevyplývá, jaké výdaje na bydlení byly zohledněny v žádosti a jak byly tyto výdaje ověřeny. Příjem ostatních členů domácnosti je uveden 0 Kč. Dále byly zohledněny splátky jiným společnostem uvedené v žádosti ve výši 5 000 Kč. Výsledky lustrací žalovaného v externích registrech (ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS) jsou negativní. 12. Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný je svobodný a bezdětný. 13. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru. 14. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 19. Soud je povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost před uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, přičemž se jedná o neplatnost, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. 20. Žalobkyně uvedla v žalobě obecná tvrzení, jakým způsobem splnila svoji zákonnou povinnost posoudit úvěruschopnost. K důkazu předložila toliko potvrzení o provedení ověření bonity, nedoložila však žádné listiny, kterými byly zjištěné informace ověřeny. Příjem žalovaného nebyl nijak ověřen. Měsíční výdaje žadatele jsou stanoveny toliko jako předchozí dluhové zatížení žadatele, na základě sdělení žadatele. Soud postrádá informaci o výdajích žadatele na bydlení a její ověření ze strany věřitele. 21. Povinností žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace po žadateli vyžadovala a jakých se jí dostalo, čím a jak si je ověřila, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl poskytovatel k závěru, že žalovaný je dostatečně solventní. 22. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že v daném případě při sjednávání spotřebitelského úvěru žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatele. Poskytovatel úvěru v dané