7 C 37/2023-47 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 122 612 Kč, smluvní pokuty 19 393,60 Kč, smluvního úroku, zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení, to vše na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 105 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu úrokem za poskytnutí 62,09 % ve 48měsíčních splátkách po 5 962 Kč počínaje červnem 2022. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum] na účet uvedený ve smlouvě. Pro nesplácení byl úvěr zesplatněn ke dni [datum]. Na svůj dluh ze smlouvy neuhradil žalovaný ve splátkách ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné nové jistiny úvěru ve výši 122 612 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku z úvěru 62,09 % ročně, smluvní pokuty 19 393,60 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného 600 Kč, smluvních pokut 998 Kč a zákonné úroky z prodlení. 2. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a údajů uvedených samotným žalovaným zaznamenaných ve formuláři hodnocení klienta a výpisy z registrů NRKI a SOLUS. Žalobkyně dále ověřila, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žadatelem doporučil úvěr ke schválení. 3. Žalovaný se ve věci samé, k výzvě soudu, nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 4. K jednání nařízenému ve věci dne [datum] se žalovaný nedostavil a žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. I když žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, soud v daném případě tento rozsudek nevydal, neboť jak je níže uvedeno, shledal uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou. 5. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného a provedl dokazování listinnými důkazy: karta klienta ke smlouvě [číslo] hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], fotokopie občanského průkazu žalovaného, historie pohybů – běžný účet za období od [datum] do [datum], předsmluvní formulář ze dne [datum], výpis z registru SOLUS ke dni [datum], výpis z registru NRKI/BRKI ke dni 23. 5. 2022 s CBS [anonymizováno] 373, výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB, smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], oznámení o schválení úvěru a splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] spolu s dodejkou ze dne [datum], podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A), Dodatek [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], prohlášení klienta ze dne [datum], doklad o vyplacení úvěru ve výši 105 000 Kč ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum], oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]. 6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne [datum] se žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 105 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit úvěr spolu s úrokem 62,09 % ročně tedy celkovou částku 286 176 Kč ve 48měsíčních splátkách po 5 962 Kč. Přípisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno schválení úvěru po posouzení úvěruschopnosti a vyplacení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno poštou na korespondenční adresu dle smlouvy. Spolu s oznámením byl žalovanému zaslán splátkový kalendář s rozpisem splátek splatných od [datum] do [datum]. Dne [datum] byl úvěr ve výši 105 000 Kč vyplacen na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum], pro prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 65 dnů, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne [datum]. Dle karty klienta neuhradil žalovaný ke dni podání žaloby na svůj dluh ze smlouvy ničeho. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k zaplacení. 7. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně hradit úvěr na základě informací poskytnutých žadatelem a uvedených v hodnocení klienta. Dále prověřila žalovaného v Nebankovním registru klientských informací (NRKI) a registru SOLUS. Z doloženého výpisu z databáze [příjmení] ze dne [datum] nevyplývá žádný příznak k osobě žalovaného. Z doloženého výpisu registru NRKI ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo přiřazeno CBS skóre 373, které dle legendy odpovídá Kategorii II. (vyšší body do interní Score Card, menší riziko, lepší segment klientů). Z karty klienta a hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný byl v době sjednání úvěru zaměstnán u firmy [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], se sídlem v [obec] s pravidelným příjmem 27 300 Kč. Z hodnocení klienta dále plyne, že žalovaný byl ženatý, bezdětný, jako druh bydlení je označeno„ jiné“. Žalovaný v hodnocení prohlásil, že nežije s manželkou ve společné domácnosti. Jako měsíční výdaje žadatele je uvedena částka 4 250 Kč (životní minimum) a dále částka 4 500 Kč na výdaje bydlení (nájemné a inkaso). V hodnocení klienta jsou uvedeny splátky vůči [anonymizována dvě slova] ve výši 7 347 Kč a v údaji o ostatních nákladech (doprava, kurzy, záliby apod.) je uvedena 0. Ve výdajích je dále počítáno s rezervou 16 097 Kč. Z potvrzení o příchozích platbách na účet žalovaného soud zjistil, že mzda žalovaného činila za období březen 2022 až květen 2022 průměrně částku 28 105 Kč čistého. Výpis z účtu žalovaného je pouze částečný, obsahuje toliko vybrané pohyby – příchozí platby mzdy na účet. 8. Z lustrace žalovaného v registru obyvatel soud zjistil, že v době sjednávání předmětného úvěru byl žalovaný ženatý a měl jedno dítě (ročník 2014). 9. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že ke dni sjednávání předmětné smlouvy o úvěru [číslo] měl žalovaný další závazek vůči žalobkyni ze smlouvy uzavřené dne [datum] ve výši 114 000 Kč, dále závazek vůči žalobkyni ze smlouvy uzavřené dne [datum] ve výši 24 000 Kč a závazek vůči dalšímu nebankovnímu poskytovali spotřebitelských úvěrů ze smlouvy uzavřené [datum] ve výši 70 000 Kč. 10. Závazkový vztah, vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným ze smlouvy o úvěru se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo a zákonem číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 15. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmlu