6 C 257/2024-40 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem podaným zdejšímu soudu dne , datum, se zástavní věřitel domáhá nařízení prodeje shora označeného nemovitého majetku ve vlastnictví zástavních dlužníků k uspokojení shora vyložených pohledávek.2. Zástavní dlužníci předmětné nároky žalobce neuznávají (viz jejich podání na č. l. 29 a násl.), neboť jsou přesvědčeni o neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. Žalovaní poukazují na průběh exekučního řízení, uvádějí, že v současné době podali proti předmětnému exekučnímu rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, o kterém dosud Nejvyšší soud nerozhodl. Mají za to, že v této věci by mělo být řízení přerušeno do pravomocného skončení předmětného dovolacího řízení. Žalovaní mají za to, že výkon rozhodnutí vedený zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, bude nakonec zastaven.3. Soud předně konstatuje, že v daném případě byly ve smyslu § 356 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), splněny podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání, neboť skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první byly doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, současně účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:5. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, (na č. l. 6-9) soud zjistil, že úvěrující a zástavní věřitel (nyní v procesním postavení zástavního věřitele v této právní věci) a úvěrovaný a dlužník [nyní v procesním postavení zástavního dlužníka 1) v této právní věci] dne , datum, uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se zástavní věřitel zavázal poskytnout zástavní dlužníkovi úvěr ve výši , částka, , který mu byl poskytnut v hotovosti před podpisem této smlouvy, a dlužník se zavázal poskytnutý úvěr splatit věřiteli do , datum, ,a to včetně sjednaných smluvních úroků. Dlužník se zavázal splnit svůj závazek se sjednaným úrokem z prodlení ve výši 27 % p. a. z poskytnuté jistiny úvěru v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy k 20. kalendářnímu dni v měsíci. V čl. II. odst. 3 smlouvy o úvěru bylo účastníky dohodnuto, že pokud se dlužník dostane do prodlení s uhrazením kterékoli měsíční splátky řádně a včas, stává se celá částka dosud neuhrazené dlužné jistiny úvěru včetně veškerých smluvních úroků, které jsou součástí následujících 24 měsíčních splátek dle splátkového kalendáře, splatnými ke dni následujícímu po dni splatnosti splátky, kterou úvěrovaný neuhradí řádně a včas. Dále byla sjednáno pro případ prodlení dlužníka s úhradou jakýchkoliv jeho peněžitých závazků vůči věřiteli smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s tím, že tuto smluvní pokutu je dlužník povinen hradit od prvního dne prodlení až do úplného zaplacení dlužné částky, kdy smluvní pokuta je splatná v den následující po dni, kdy vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty.6. Z notářského zápisu ze dne , datum, , zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem se sídlem v , Anonymizováno, , dlužník uznal svůj dluh v rámci jednostranného uznání dluhu se svolením k přímé vykonatelnosti, kdy dlužník uznal co do důvodu i výše svůj dluh vůči věřiteli ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem, a současně se zavázal, že zaplatí tento dluh v 120 měsíčních splátkách po , částka, , přičemž první splátka byla splatná dne , datum, , každá následující splátka je splatná vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce a poslední splátka je splatná dne 20. 7. 203 s tím, že pokud se dlužník ocitne v prodlení s úhradou neuhrazené dlužné jistiny nebo její části po dohodnutím dni splatnosti, stává se celá částka dosud neuhrazené jistiny úvěru včetně smluvních úroků, které jsou součástí následujících 24 měsíčních splátek, dle splátkového kalendáře následujících po splátce, která nebyla uhrazena řádně a včas, splatnou a to k následujícímu dni po splatnosti splátky, která nebyla uhrazena řádně a včas, tj. ke dni předčasné splatnosti dluhu, a dále s tím, že v případě splnění kterékoliv podmínky uvedené v notářském zápisu se stává splatnou celá částka dosud neuhrazené dlužné jistiny úvěru včetně veškerých smluvních úroků, které jsou součástí následujících 24 měsíčních splátek dle splátkového kalendáře, splatnou najednou, a to ke dni předčasné splatnosti dluhu.7. Okresní soud ve Vyškově usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , nařídil proti nyní zástavním dlužníkům (v daném řízení povinnému , Jméno zástavního dlužníka A, a jeho manželce , Jméno zástavního dlužníka A, ) podle notářského zápisu ad 6 k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši , částka, (jistina úvěru ve výši , částka, + kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, ), spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokutu ve výši , částka, (0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, ), výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci (nyní uvedené též) ve výroku tohoto usnesení. K odvolání povinného a jeho manželky (v této věci zástavních dlužníků) Krajský soud v Brně usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , předmětná odvolání odmítl a uložil povinnému zaplatit oprávněné další náklady výkonu rozhodnutí ve výši , částka, k rukám advokáta oprávněného do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.8. Z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, (na č. l. 19) soud zjistil, že zástavní dlužníci jsou vlastníky (v režimu SJM) pozemku p. č. , hodnota, (jehož součástí je stavba v obci , adresa, , v části obce , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům), který leží v k. ú. , adresa, , a že tyto nemovitosti jsou mj. zatíženy soudcovským zástavním právem dle rozhodnutí ad 7.9. Předmětné pohledávky zástavních dlužníků dosud zástavnímu věřiteli nebyly uhrazeny, pročež je třeba uzavřít, že návrh zástavního věřitele je důvodný.10. Podle § 1309 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.11. Podle § 1311 odst. 1 o. z. zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.12. Podle § 1312 odst. 1 o. z. zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou. V ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno; zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje.13. Podle § 1313 o. z. zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu.14. Podle § 1316 o. z. zástavní právo k věci zapsané ve veřejném seznamu vzniká zápisem v tomto seznamu, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.15. Podle § 354 věty před středníkem z. ř. s. řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit na návrh zástavního věřitele, který se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy.16. Podle § 355 z. ř. s. účastníky řízení o soudním prodeji zástavy jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.17. Podle § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.18. Podle ustálené soudní judikatury (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, ) se soudní prodej zástavy uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy.19. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny na jisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, pak neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo