7 C 222/2024-25 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvou o podnikatelském úvěru (online přes www., Anonymizováno, .cz), na základě které poskytla žalovanému bezhotovostně částku , částka, , na dobu určitou 70 dní, se splatností v plné výši dne , datum, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnuté úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 5 splátek, žalobkyně proto požaduje zaplacení smluvní pokuty , částka, . Žalovaný na svůj dluh nezaplatil ničeho, ani přes výzvu žalobkyně před podáním žaloby.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru č. , anonymizováno, -, Anonymizováno, , a to prostředky komunikace na dálku (internetové stránky , Anonymizováno, ). Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši , částka, bezhotovostně, převodem na účet č. , č. účtu, . Doba trvání úvěru byla sjednána na 70 dnů ode dne čerpání úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1% za každý den čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Smlouvou bylo dále sjednáno splácení úvěru v pěti splátkách po , částka, splatných , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, . Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta 500 Kč za každé prodlení s úhradou splátky, smluvní pokuta 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně v případě prodlení do 90 dní od konečné splatnosti, smluvní úrok z prodlení 0,02 % denně v případě prodlení více než 90 dní od končené splatnosti úvěru. Identifikace žalovaného je zajištěna podpisovým SMS kódem, který byl zaslán na tel. číslo , tel. číslo, (žalovaný se označil mimo jiné identifikačním číslem fyzické podnikající osoby).6. Žalovaný ke své identifikaci předložil žalobkyni kopii občanského průkazu.7. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byla na účet číslo , č. účtu, vyplacena částka , částka, .8. Výzvou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání, dle podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému doporučenou poštou téhož dne.9. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním.10. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.11. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.13. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.19. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.20. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel dne , datum, se žalobkyní prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 an. o. z., na základě které byla žalovanému bezhotovostně, převodem na sdělený bankovní účet, poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaný vystupoval při uzavření smlouvy jako fyzická osoba podnikající. Za čerpání úvěru se zavázal k úhradě úroku stanoveného v sazbě 1 % za den čerpání úvěru bez ohledu na výši splacené částky do úplného zaplacení. Jestliže splatnost byla sjednána na 70 dnů činí poplatek 70 % tj. 21 000 Kč. Dle splátkového kalendáře uvedeného v článku V. smlouvy se žalovaný zavázal ke splacení poskytnutého úvěru v 5 splátkách po , částka, , přičemž výše splátky se skládá z částky , částka, na jistinu úvěru a částky , částka, na poplatek za poskytnutí úvěru. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou jakékoliv splátky, smluvní pokuta 0,1 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně v případě prodlení do 90 dní od konečné splatnosti, smluvní úrok z prodlení 0,02 % denně v případě prodlení více než 90 dní od konečné splatnosti úvěru. Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil.22. Z úřední činnosti je soudu známo že v letech 2011 – 2021 bylo proti žalovanému (fyzická osoba) zahájeno 15 exekučních řízení, z toho v letech 2020 – 2021 se jednalo o exekuční vymáhání dluhů ze spotřebitelského úvěru a zápůjčky.23. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně prostřednictvím platformy , Anonymizováno, poskytuje podnikatelské úvěry, tedy úvěry, jež automaticky nespadají do režimu spotřebitelských smluv a nejsou tedy a priori stanoveny povinnosti poskytování úvěru v režimu zásad ochrany spotřebitele, jako je například povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr, po sankcí neplatnosti smlouvy.24. Dle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019, i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 platí, že smluvní volnost stran podléhá korektivu dobrých mravů, jenž pro právní jednání obecně vyplývá z § 1 odst. 2 a § 547 o. z., a že právní jednání, které se příčí dobrým mravům, je třeba posoudit jako neplatné (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Nejvyšší soud posuzoval otázku možnosti aplikace korektivu dobrých mravů na sjednané úroky z prodlení. Dospěl přitom k závěru, že korektiv dobrých mravů lze uplatnit i v případě, kdy by ujednání o výši úroků z prodlení bylo zneužitím smluvní volnosti v neprospěch dlužníka. Podle citovaného rozhodnutí postavení dlužníka jako podnikatele jej přitom takové ochrany nezbavuje.25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR - senát ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019, jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Korektiv dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zdali na právní poměry stran nedopadají jiná ustanovení občanského zákoníku poskytující právní ochranu jedné ze stran před zneužívajícím jednáním druhé strany (například právní úprava ochrany slab