7 C 237/2023-55 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí celkem částku 10 500,15 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 4 290 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouvou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem. Mezi účastníky byla také sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení 0,1 % z dlužné částky denně. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] ve výši 500,15 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému poslední upomínku před podáním žaloby dne [datum]. 2. Ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru uvedla žalobkyně k výzvě soudu, že právní předchůdce žalobkyně vycházel ze základních údajů o osobě žadatele uvedených v žádosti o úvěr a z dokladů předložených k posouzení bonity žadatele, jež jsou uvedeny v žádosti. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu: 6. Z listiny označené jako úvěruschopnost klienta k půjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaný žádal [datum] o úvěr a uvedl, že jeho zdrojem příjmů je mzda ve výši 40 618 Kč. Jeho výdaje činí 11 000 Kč, z toho měsíční splátky bankovního úvěru ve výši 3 000 Kč, náklady na bydlení činí 6 000 Kč a ostatní výdaje 2 000 Kč. Z této žádosti vyplývá, že žalovaný nebyl nalezen v databázi pátrání po osobách, dále že byla provedena kontrola platnosti občanského průkazu v databázi Ministerstva vnitra, byla provedena kontrola insolvence a kontrola v Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem. V databázi EUCB je uveden celkový počet čerpaných půjček jedna. K žádosti nebyly žalobkyní předloženy žádné listinné důkazy, které byly věřitelem požadovány, respektive žadatelem předloženy k posouzení úvěruschopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [anonymizována tři slova] a žalovaným dne [datum]. Poskytovatel úvěru se smlouvou zavázal poskytnout žadateli spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou 36 %, ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednou splátkou ve výši 12 292,95 Kč, do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z účtu poskytovatele. Celková výše poplatku za sjednání úvěru je uvedena ve výši 1 997,06 Kč. Dále smlouva obsahuje ujednání při překročení doby splatnosti, přičemž v takovém případě činí jednorázová výše splátky 14 290 Kč. Ze smlouvy dále vyplývá splatnost úvěru dne [datum]. V článku osm je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 %, denně z dlužné částky do zaplacení v případě prodlení dlužníka s úhradou dlužné splátky. Smlouva byla uzavřena prostředky elektronické komunikace. Dne [datum] připojil žalovaný svůj elektronický kód. 8. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne [datum] byla na účtu právního předchůdce žalobkyně, respektive poskytovatele úvěru [anonymizována tři slova], zaúčtována platba 1 Kč, od žalovaného. 9. Z částečného výpisu z bankovního účtu původního věřitele [anonymizována tři slova] ze dne [datum] vyplývá, že tohoto dne byla žalovanému vyplacena částka 10 000 Kč. 10. Z formuláře pro standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil základní informace úvěru poskytovaného žadateli ve výši 10 000 Kč s dobou splatnosti 30 dnů. Dle tohoto formuláře se liší výše poplatku pro případ řádného splácení úvěru a pro případ překročení doby splatnosti. Uvedený dokument stvrdil elektronickým kódem žalovaný dne [datum]. 11. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobkyní uzavřená rámcová smlouva o postupování pohledávek, která odkazuje na jednotlivé dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a stanovuje podmínky pro jejich uzavírání. 12. Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi původním věřitelem [anonymizována tři slova] a žalobkyní dne [datum] byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným dle smlouvy [číslo]. Tato skutečnost vyplývá z přílohy číslo jedna seznam pohledávek v listinné podobě. 13. Přípisem ze dne [datum] zasláno doporučenou poštou dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo]. 14. Přípisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. 15. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo [částka] účtuje žalobkyně cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka ve dne [datum] a [datum]. 16. Dále žalobkyně předkládá upomínky – výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], kterými vyzývala dlužníka k zaplacení dluhu. 17. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva před podáním žaloby. 18. Předmětný smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 19. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 22. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 23. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 24. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebit