8 C 49/2023-41 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 23 498 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] kdy žalobkyně dodávala do odběrného místa určeného žalovanou elektrickou energii a žalované vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne [datum] odběr elektrické energie v období od [datum] do [datum]. Žalovaná fakturu neuhradila a žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě. 2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně jako dodavatel s žalovanou jako zákazníkem dne [datum]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu na adresu odběrného místa [obec a číslo], [obec], a dále zajistit související služby a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a související služby. 4. Z faktury (daňový doklad) [číslo] soud zjistil, že touto byla žalované vyúčtována částka 23 498 Kč za odběr elektrické energie na shora uvedené adrese odběrového místa v období od [datum] do [datum]. Faktura byla vystavena dne [datum], splatná byla dne [datum]. 5. Upomínkami ze dne [datum] a [datum] byla žalovaná opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, upomínky neobsahují ustanovení o možnosti soudního vymáhání pohledávky. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou dne [datum] na adresu [adresa žalované]. Předžalobní upomínka tak byla odeslána po zahájení řízení. 6. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn. Podle § 28 odst. 2 písm. j) energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky. 7. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodala žalované v období od [datum] do [datum] elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese [adresa žalované], za cenu 23 498 Kč, tato částka byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaná však nesplnila svou smluvní povinnost, když uvedenou fakturu neuhradila. Žaloba je v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními důvodná, soud jí v plném rozsahu vyhověl včetně příslušenství představující zákonný úrok z prodlení. 9. Pokud jde o náklady řízení, soud zde s ohledem na ustanovení § 142a odst. 1 a 2 o.s.ř. žalobkyni přiznal plné náklady řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přízná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud poukazuje na skutečnost, že žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala před zahájením řízení. Smyslem a účelem ustanovení § 142a o.s.ř. není„ šikanovat“ žalobce, ale má být prevencí před neúměrným navyšováním nákladů řízení srov. i nález Ústavního soudu České republiky ze dne 21.4.2016, sp. zn. I. ÚS 3228/15. Žalovaná na předchozí upomínky nereagovala, žalovaná nereaguje v rámci soudního řízení a žalobkyně jako nezastoupený účastník nepožaduje náklady právního zastoupení, kdy náklady řízení jsou v tomto případě minimalizovány a z chování žalované nevyplývá, že by měla zájem své závazky hradit. Soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu částky 940 Kč představující soudní poplatek dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a dále paušální částku 1 x 100 Kč za 1 úkon (podání žaloby) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem tedy žalobkyni byla přiznána částka 1 040 Kč. 10. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.